,,Ještě jeden, Harry! To zvládneš." Severus se zvednul ze židle, odložil si věci a vrhnul se před svého přítele, aby to motivoval a zároveň aby ho mohl chytit, kdyby neudržel stabilitu a asistenté by to nezvládli.

Nebelvír zatnul zuby a udělal ještě další dva kroky s širokým úsměvem na tváři, ač mu občas bolestně zacukaly koutky.

Starší muž byl nadšen a doufal, že za měsíc už zvládne chodit i bez berlí.

,,Pane Snape, mohl bych vás poprosit-?" Do místnosti vstoupil Harryho hlavní ošetřující lékouzelník.

,,Samozřejmě," odvětil s naprosto vážnou tváři profesor a vydal se za lékařem mimo pokoj.

Muž v bílém plášti zavedl Snapa k němu do ordinace, aby měli soukromí.

,,Jak jistě víte," začal lékouzelník, ,,váš partner má na své zranění, jež před necelým měsícem utrpěl, amnézii. Problémem je, že - jelikož byl na této akci v daný moment sám, tak stále nevíme, co se mu stalo," zasmušile dokončil myšlenku doktor.

,,A ode mne chcete konkrétně co?" Nepochopil situaci Severus a žádal vysvětlení.

,,No, ve spolupráci s naším psychologem bychom byli velmi rádi, kdybyste u něj ten okamžik - tu vzpomínku totiž - obnovil. Víte, je to jeden z prvních případů, které tu máme s tak vážným poraněním, která se neléčí dle běžných metod... snad mě chápete."

,,Jednoduše potřebujete data do výzkumu?" zjednodušil slova s notnou dávkou ironie lektvarista.

,,Ano, ovšemže to neberte tak, že na vašem příteli chceme něco testovat, ale jen by nás zajímalo-"

,,Rozumím," přerušil ho Snape. ,,Kde je ten psycholog?" dodal záhy.

,,Momentálně má ještě práci, ale po příštích rehabilitacích vám sjednám schůzku," smluvil lékouzelník a podal si se Snapem ruku.

,,Děkuji a nashle." Severus se otočil na podpadku a vyšel z místnosti. Cestou si ještě kápnul na ruce dezinfekci, jelikož i přesto, že byl v nemocnici, neměl z prostředí tak bezpečný pocit jako z laboratoře.

Bohužel, Aeternum91, si Harry na nic ze svého zranění nepamatuje.