Hořel nedočkavostí, když zaslechl klapot bot. Ani ho nenapadlo se pořádně zaposlouchat a automaticky si řekl, že to musí být on.

Ale to byla chyba. Kdyby se totiž pečlivě zabral do rytmu chůze, zjistil by, že není tak docela pravidelný.

Jakmile jdoucí osoba zabočila za roh, Harry zjistil, že se těšil předčasně, protože místo uhlově černých vlasů se v měsíčním světle odrážela pleš, jež byla obklopena trochou špinavě tmavých vlasů.

Filtch, zděsil se Nebelvír a dal se pod rouškou neviditelného pláště na útěk, cestou si nevšimaje toho, na koho čekal.

,,Omlouvám se," špitl profesorovi, kterého svou zbrklou chůzí srazil a pokračoval v útěku.

Severus se na utíkající hlavu zmateně podíval, ale jakmile se na koridoru objevil školník, tak mu vše došlo.

Harry čekal tak dlouho, až se dočkal nechtěného.