Pokračování

Dopoledne strávil každý separovaně - Zmijozel byl v laboratoři, ve svém kabinetu, opravuje testy a vzorky lektvarů, zatímco Harry si plnil resty a snažil se o vymyšlení témat do eseje.

Rafičky se ale brzy přiblížili dvanácté hodině, a oni tak museli jít na oběd.

Jedinou výhodou zde bylo, že každý mohl jíst na svém obvyklém místě, a tak měl mladík konečně možnost vidět své přátele, kteří vypadali nad míru spokojeně.

,,Ahoj, Harry. Tak co, jak to s profesorem zvládáš?" optala se ho starostlivě Mia.

,,Jo, dobrý. Lepší, než bych čekal," uznal pravdivě a už čekal narážku od Rona.

,,Nenutí tě pomáhat mu v laboratoři? Nebo tě jinak netrýzní?" obořil se na něj zrzek vesele, maje dobrou náladu a ve snaze si udržet za dobře jejich kamarádku, která jeho urážky na adresu profesora neměla ráda.

,,Ne, Rone," odvětil mu, ač neřekl celou pravdu, jelikož už jen ta blízkost ho mučila - natož ty představy.

Trio se společně se všemi ostatními dalo do jídla.

Po obědě si vzal slovo opět Brumbál.

,,Doufám, že se vám první noc se svým kolegou moc neprotáhla a jste všichni dobře vyspaní, protože dnes večer proběhne - jako již tradičně a každý rok - vánoční ples, který bude letos pojat spíše jako večírek s hudbou... abych pravdu řekl.

A abychom i nadále pokračovali v tomto ohledu ve sdružování - vaším úkolem je sladit se barevně se svým partnerem, abyste byli dobře rozpoznatelní od ostatních.

Doufám tedy, že zvolíte veselé barvy a svého druha vyzvete alespoň jednou k tanci," oznámil jim ředitel s úsměvem.

,,Hermiono, jaké barvy máš v šatníku ty?" začal to hned hrotit Ron a Harry je raději opustil, aby se mohl domluvit se svým partnerem - ale samozřejmě ne tady.

Počkal na něj před Velkou síni, protože už viděl, jak se prozatimně loučí s kolegy.

Cesta do bytu profesora opět proběhla beze slova - až tedy na moment, kdy Nebelvír zaklel nad tím, proč tu stojí ta stará plechovka, zakopávaje o rytíře, který byl na cestě do sklepení...

Nad čímž Severus jen nevěřícně pokýval hlavou, s malým úšklebkem na rtech.

Já je snad nikdy nedám dohromady... 😆