Pokračování

Jakmile vypil všechny lektvary a najedl se, cítil se mnohem lépe, i tak si ho tu ale madame Pomfreyová chtěla nechat ještě jeden den.

Odpoledne za Harrym přišli i jeho přátelé, což mladíka velmi potěšilo, protože ze snů, co měl, se necítil vůči nim dobře.

Ron mu ale zato donesl několik slaskostí, které měl z Medového ráje, a Hermiona učivo, které za ty dny probrali.

K večeru se ale už museli rozloučit, protože měli ještě povinnosti, a tak Nebelvír zůstal na ošetřovně sám.

Poppy mu kolem šesté donesla ještě dva lektvary, následovány večeří, ale po zbytek času zůstala v kanceláři, protože Harry byl jediný, který tu přebýval.

Odbila už devátá hodina a ošetřovatelka šla jen zběžně zkontrolovat, zda její pacient něco nepotřebuje a na stolek mu mimoděk postavila Bezesný spánek, který měl za úkol si vzít těsně před spaním. Pak už odešla se slovy: ,,Kdybyste něco potřeboval, stačí na mě zavolat nebo zajít za mnou."

Jenže Harrymu se ještě spát nechtělo, a tak si nechal rozsvícenou lampičku, která olizovala stěny této rozlehlé místnosti a vytvářela zajímavé stíny, které byly jeho jedinou zábavou.

Když vtom klika cvakla a ve dveřích se objevil Severus Snape. Tiše otevřel dveře do kanceláře a jen na svou kolegini kývl, aby věděla, kdo přišel.
Dále postupoval rozvážným krokem k Harryho posteli.

,,Ahoj," pozdravil ho nesměle lektvarista. ,,Ahoj," odvětil mladík s mírnými obtížemi, protože se bál následujícího rozhovoru, ač ho přítomnost muže těšila.

Věděl, že problém nastal tehdy u něj, ale to jen kvůli chování Severuse.

Nebelvír se posadil do sedu a uvolnil tak profesorovi místo.

,,Já - nevím ani, jak bych začal. Prostě, Harry," začal Zmijozel a zaujal nabízenou pozici. ,,Já taky ne," přiznal Nebelvír a nechal si palcem hladit ruku, která mu koukala z peřiny.

,,Já-" znovu se zasekl muž, ,,chci se ti omluvit," vypadlo z něj nakonec.
,,Omlouvám se ti za mé chování," upřímně řekl a dovolil si pevnější stisk ruky.