Pokračování

Ještě chvíli pokračovali v nenucené konverzaci, kde se Harry od neznámého dozvěděl, že pracuje jako lektvarista.

Kdyby v sobě neměl už pár panáků tak by mu asi i došlo, s kým má tu čest, ale na Nebelvíra měl alkohol neblahý účinek a mnohdy si ani nepamatoval, s kým daný večer strávil.

Neznámý černovlásek se podíval jen tak zběžně na hodiny a omluvil se, že za chvíli bude muset jít - kvůli pracovním povinnostem.

Přeci ještě není tak pozdě, pomyslel si vduchu mladší muž, ale po pohledu na hodinky změnil názor.

,,Taky bych už měl jít," odvětil mu a za oba zaplatil. ,,Díky a přijďte zas," rozloučil se s oběma barman a Harry s mužem vyšel před lokál.

,,Děkuji za příjemný večer, Pottere," kývnul na rozloučení neznámý s jemným úsměvem a popošel do postranní uličky, odkud se brzy ozvalo prásknutí.

Harryho ten zvuk dostal ze snění a jaksi oživil vzpomínky na Bradavice.
,,Snape!" naznal šokovaně, když mu docvakly všechny souvislosti.

Sice zítra musel do práce, ale na křest svého triumfálního omylu, kdy nepoznal svého bývalého kantora, a ještě s ním flirtoval, si doma ještě otevřel láhev vína a vypil dvě sklenky, usínaje na gauči.