Děkuji moc za komentáře!
Pokračování

,,Och, vážně?" podivil se Snape s nechápavým úsměvem na rtech. Harry přikývl.

,,Víte, tohle mi nikdy nikdo neřekl, tak jsem jen překvapený. Rozhodně bych to nečekal od vás," dodal s příjemným pocitem na hrudi.

,,Tak to bych vám to měl připomínat častěji, pane," usmál se jemně Nebelvír, stojíc kousek od muže.

Lektvarista se nezmohl slova. Mladík před něj přestoupil a zahleděl se mu do očí.

Musel natáhnout ruku, aby ho mohl pohladit po líci, protože byl oproti němu jako trpaslík.

Snape se opřel do té jemné dlaně a sám si k sobě mladíka přitáhl.

,,Tohle jste neměl, Pottere," zamumlal Zmijozel, maje od sebe obličeje pár centimetrů.

,,A proč?" odbyl ho Zlatý chlapec s odhodláním lva.

Lektvarista se ušklíbl a naprosto bezmyšlenkovitě se k němu přiblížil a políbil ho.

Harry zůstal jako přimražený a nemohl uvěřit tomu, co se právě stalo.

,,Proto," dodal Snape a chtěl se z jejich těsného kontaktu vyprostit.

,,To je ale jen jeden důvod," zastavila ho slova od studenta, jež se právě vzpamatoval.

Profesor opět neměl slov. ,,Fajn," řekl, otočil se zpět k Harrymu a přitlačil ho k lince, zatímco se vášnivě vrhl na jeho rty.

,,Teď jste na řadě s příčinami vy, Pottere," ušklíbl se do polibku muž a z kontaktu rtů se začínal stávat tělesný.