Další pokračování
Mockrát děkuji za komentáře

,,No, to, co každý rok," odbyl ho Harry, ,,od paní Weasleyové něco pleteného - letos šálu, od Rona sladkosti z Medového ráje, od Mii knížku."

,,Alespoň někdo se vás snaží nabádat ke čtení," poznamenal s úsměvem Snape a sám sáhl po hrnečku s bylinkovým čajem a kapkou medu.

,,To jo, ale už zjistila, že to musí být něco s famfrpálem, abych to četl," uchectl se mladík a zarazil se. ,,A co jste dostal vy?" napadlo ho najednou.

,,Ale to nestojí za řeč," bránil se odpovědi Snape, ,,akorát od Albuse - tedy od pana ředitele - balíček lékořicových a balíček citronových bonbónů, a od Minervy," tentokrát se už neopravujíc, ,,novou násadu na pero a kalamář."

,,To zní taky fajn. Alespoň se vás snaží někdo vykrmit," odvětil mu na oplátku s dávkou drzosti Zlatý chlapec.

,,No, dovolte, Pottere?! Tím chcete jako říct, že jsem vyhublý?!" obořil se na něj v dobrém Zmijozel.

,,Tak to vám, pane, opravdu neřeknu, poněvadž vám pod plášť nevidím. Sladké vás ale alespoň trochu rozveselí," bylo mu odpovězeno více než překvapivě od studenta.

Snape neměl slov - ale usmíval se. ,,Pottere," povzdechl si a nevěřícně pokýval hlavou.

,,Copak, pane profesore? Myslel jste si, že jsem za ta léta vyrostl? Jako mentálně myslím," zašklebil se Nebelvír, odložil šálek a dal se zpět do práce.

,,V to bych si ani nedovolil doufat, Pottere," řekl profesor a připojil se k němu.

Chvíli rovnali a převažovali, když vtom mladík poznamenal: ,,Víte, že je s vámi občas zábava, pane profesore."

Zmijozel se na něj překvapivě otočil. ,,Ne, já jen tak, že je mi tu s vámi hezky," dodal, spatřiv na sobě jeho pohled.

,,Mně taky, Pottere," zamumlal Snape, ,,ten váš nesnesitelný optimismus a úsměv na mě mají špatný vliv."

,,Ale kdeže, navíc vám úsměv sluší - nevypadáte alespoň tak přísně."