Moc děkuji za milé komentáře
Pokračování

Zavládlo mezi nimi ticho. Harry byl odpovědí svého společníka vcelku překvapen, a tak jen vstřebával ten dojem.

,,Tak, já asi půjdu za Hermionou a Ronem," řekl nahlas, ale jako by mluvil píše k sobě než k profesorovi.

,,Na shledanou, pane Pottere," rozloučil se s ním Zmijozel, když už se zvedal mladík od stolu.

,,Tento den ještě nekončí, pane profesore," odbyl ho Harry s lišáckým úsměvem a vydal se tedy za svými přáteli.

Snape se ušklíbl a jen se za ním ohlédl.

,,Ahoj," pozdravil při příchodu ke stolu, jež obýval Ron s Miou, Nebelvír.

,,Ahoj, Harry," opětovala mu slova mladá žena a snažila se k tomu nabádat svého přítele - snažeje se být neviděna, do něj jen dloubla loktem.

Zrzek se na ni ale nazlobeně podíval s tím, že ho opravdu zdravit nehodlá.

,,Co je, Rone?" zeptal se udiveně sedající si Harry, když spatřil mladíkovo počínání.

,,Co je? Co je!" utrhl se na něj Nebelvír, ,,ty se támhle pachtuješ se Snapem, a pak si klidně nakráčíš k nám?!" vybouchnul Ron, klidněn Nebelvírkou, jelikož na sebe začal strhávat pozornost okolí.

,,Tak - já raději jdu. Ale abys věděl, Rone, tak Snape není tak špatný člověk," bránil ho Zlatý chlapec, a opravdu raději odešel.

Za svým společníkem teď ale jít nemohl, cítil se až příliš rozporuplně na to, aby čelil jeho pohledu.

Vydal se proto ke stolu s občerstvením, kde si nabral na talířek sýr a několik slaných tyčinek a preclíků, které záhy ve stoje ukusoval.