Moc děkuji za všechny komentáře!

Jedna slza se mu skutálela po líčku, ale on se ji ani nesnažil utřít. Byla to jeho vina a jeho chyba, bez které by tu teď nikdo nebyl.

Nenáviděl se za to, že zapříčinil ztrátu rodičů Teddyho a syna paní Weasleyové. Ron s Hermionou ho sice stále přesvědčovali, že to přeci není pravda, že bez něj by to vše dopadlo ještě hůř, ale on měl na rukou cizí krev a tížilo ho svědomí tak jako tak.

Sklopenou hlavu pootočil mimo hlavní scenérii, jelikož už měl všeho se smrtí dost.

A najednou si všimnul, že z povzdálí sem hledí nějaká osoba. Upřímně nevěřil, že by sem přišel. Dlouhý černý plášť by teď sice seděl na všechny, jelikož by na pohřeb nikdo jinou barvu nevolil, ale ten jeho hábit byl přeci v něčem jiný.

Zahřálo ho na srdci, že se tu alespoň ukázal a naprosto rozuměl, proč nešel do davu. Byl taková černá ovce, která sice stála na straně světla, ale měla minulost protkanou temnými nitkami.

On byl taky jiný. Dospěl dříve, než mu bylo přáno, a jen díky Weasleyovým poznal, co je to rodina.

V ten moment si vlastně uvědomil, jak moc jsou stejní ale zároveň jiní. Jednoduše se ale s ani jedním osud nemazlil.

Uznale kývl na muže a on stejným gestem odpověděl.