Seděli na střeše jedné z moderních pařížských kaváren s výhledem na osvětlenou Eiffelovu věž.

Byl to magický moment, kdy ve vesmíru, pod hvězdami, existovali pouze oni dva.

Harry a Severus.

Jemně se dotýkali jednou rukou položenou na stole, v druhé si vychutnávaje každý svůj šálek kávy.

Občas si pohlédli do očí, ale jinak hleděli na tvář noční Paříže.

Když Severusi připadalo, že své drahé polovičce, která byla fascinována výhledem, nevěnuje dost pozornosti, začal mu palcem předjíždět po hřbetu ruky. Jako dotek motýlích křídel a okvětního plátku.

Nebelvír vždy pak zpozorněl a stočil pozornost na lektvaristu.