Převalil se na posteli jako lachtan a zahleděl se směrem k pracovnímu stolu, kde již od brzkého večera pracoval jeho přítel.

On ho ale chtěl mít dnes večer i chvíli pro sebe, protože mu bylo jasné, že muž by s tím vším skončil ještě notnou chvíli po tom, co by Harry usnul.

Nebelvír se na něj zahleděl a bez rozmyslů se zvedl z postele a jen v útlém spodním prádle se vydal za ním.

,,Kdy půjdeš spát?" zeptal se ho stoje vedle něj, ale on ani nezvedl pohled a odbyl ho, ,,za chvíli."

Mladší muž ho ale už znal příliš dobře na to, aby věděl, že to není 5 minut - a tak si mu jednoduše, bez okolků sednul na klín.

Zmijozel byl značně překvapen jeho činem, odložil brk a přejel jeho odhalenou hruď pohledem, zadívaje se mu do očí.

,,Ty mě asi opravdu postrádáš," řekl a ruce položil na jeho stehna.

,,Pojď už do postele," zkusil to Nebelvír a lehounce se na jeho klíně zavrtěl.

Severus se naoko zamyslel, chytil ho za pas a přitáhl do polibku.

Chtíč v něm vzrůstal v každém dalším doteku, až Harryho posadil na stůl a sám mu pomohl se zbavením se jeho oblečení, nedbaje všech papírů, ani knih, které okupovaly stůl.