Pokračování pro MichaelaMartnkov2 ke 119/ Borůvka a pro unknown_frog něco pozitivnějšího.

Bylo přesně 14.února, 8:00 a ložnice domu Snape-Potterových se probouzela k životu.

,,Krásné ráno, lásko," poznamenal jemně Severus, když viděl, jak Harry otvírá víčka.

Mladík, ležeje na zádech, se protáhl a převrátit na břicho, pohled maje na Zmijozelovi.

,,Ahoj, broučku," odvětil mu a usmál se zářivě jako sluníčko, které do místnosti pronikalo skrz mezery mezi žaluziemi.

Lektvarista ho chvíli zasněně pozoroval, až se ho Harry zeptal: ,,Na co myslíš?"

Muž neváhal ani minutu a odpověděl: ,,Na tebe."
Následovala krátká odmlka, než se dal Sev do řeči.

,,Na to, jak jsem s tebou šťastný a jak moc velké štěstí mám, že tě mám," plácal lektvarista a Harry měl skoro na krajíčku.

Posunul se blíže k němu a neodolal polibku. Byl to dotek rtů jemný, ale intenzivní.

Když pak po půl hodině lenošení a mazlení z postele vstali, byli až příliš líní na dělání si snídaně při představě, že budou muset ještě vařit.

Harry proto jednoduše navrhl, ať si zajdou do nějaké pekárny.

Oblékli se a skončili každý s kouskem pečiva a kávou v ruce. Snídani si pak snědli na lavičce s výhledem na Temži.

Na pokračování se můžete těšit zítra.