,,Takže připravit. Jedna. Dva. Tři," odpočítávala madam Hoochová a vzápětí se z její píšťalky ozvalo písknutí.

,,Jdeme! A kluci tahejte," zavelel Harry, který byl první v dlouhé řadě uprostřed lana.

,,Dělejte!" rozkázal stejně tak Zmijozel, který stál naproti němu.

Dlouhou dobu to bylo vyrovnané a střed lana stále kmital kolem poloviny daného prostoru. Rozřešil to až silný tah Rona, kdy Nebelvír lehce povolil - což bylo součástí taktiky - a následně všichni prudce zatáhli tak, že to  mnohé z jejich protivníků vyvedlo z míry.

Harry už byl jen kousek od místa, které stačilo k vítězství, ale na druhou stranu přiskočil i Goyle, který už se do počtu nevešel, jež tak prudce zatáhl, že všichni Nebelvíři popadali jako švestky ze stromu - jedinou ironií bylo, že stejně daný úsek nepřekročili, takže by to bývala remíza... kdyby Zmijozel nepodváděl, a nebyl tak diskvalifikován z této hry.

Draco hned běžel za Snapem, aby si stěžoval, ale stejně věděl, že s Brumbálem nic nehne.

Když se pak večer, jen na chvíli po večeři, setkali Harry a Severus, tak lektvarista jen velmi tiše poznamenal, že je rád, že vyhráli, i když byl tedy zklamán z prohry své koleje - ale byl potěšen, že někdo usměrnil Draca.

,,Ale teď už běž spát, můžeme se sejít až všechny ty hry skončí," poznamenal Severus, když uviděl, že Nebelvír opět zívá.

,,Do-óó-ře," odvětil mu, zívaje, a s malým polibkem se rozešli, každý ke své posteli.