Podal si suchý krajíc chleba a namazal si ho nejprve máslem, a následně medem. Smutně si vduchu poznamenal, že tohle bude asi to nejsladší, co dnes zakusí.

Ukousnul si tak kousek chleba a nechal si jemný včelí med rozplynout na jazyku.

Dnešek zvládne, říkal si povzbudivě, ač to mu sám nevěřil.

Při odchodu z Velké síně se stalo ale něco neočekáváno.

Šel sám, jako poslední dobou vždy - jelikož Ron s Hermionou měli něco lepšího na práci, nebo se o něj jednoduše nezajímali, a potkal profesora Snapa... A on se na něj usmál.

Byl to jen nepatrný záblesk pozvednutých koutků, ale i tak Harrymu ihned zlepšil náladu.

Ještě to dopoledne Nebelvír poslal ve svém dobrém rozpoložení lektvaristovi dopis se přáním hezkého dne.

I ten měl hned lepší chvilku, když si psaní od mladíka přečetl.