Nazdárek lidičky ❤
Jsem tu s další kapitolou!
Tahle je trochu delší než ostatní tak doufám, že mi u toho neusnete ☺
Strašně moc děkuju za vote a za 150 shlédnutí. Upřímně ani jsem nečekala, že to bude někdo číst.
Strašně moc děkuju ☺
Budu ráda pokud přidáte komentář s nějakou radou co zlepšit, poupravit, popřípadě kritiku.

❤adelka159
-------------------------------------------------------------

,,Tak to se ti povedlo Siriusi!" Zamrčel Remus a sledoval, jak Harry naštvaně vedl Severuse za ruku po schodech, na horu do jejich pokoje.

Potom koukl na svého přítele a zpražil ho téměř smrtícím pohledem.

,,To jsem nech-"

,,Pojď Nymf. My dva si promluvíme ráno. Dobrou noc."

,,Dobrou Sirie," zašeptala Tonksová a šla s Remusem do pokoje nahoru, nechávajíc za sebou ztuhlého Tichošlápka.

Došli do pokoje a Remus se s povzdechem svalil na postel.

,,Já se z něj jednou zblázním! Co pak nechápe, že ti dva jsou spolu šťastní? Že se mají rádi?" Stěžoval si nahlas.

,,Jenom mu dýl trvá, než to zpracuje. Neboj on se s tím smíří." Chlácholila ho Tonksová.

Sedla si k němu na pelest a v utěšujícím gestu mu hladila ruce krouživými pohyby palce.

,,Trvá mu to už nějak dlouho!"

,,Sirius byl v tomhle vždy pomalejší," pousmála se.

,,Což dost nechápu. Když jsme byli na škole, tak už od pátého ročníku lezl pod sukni snad úplně každé. Pamatuju si, že nikdy neměl delší vztah jak pět dní." Vzpomínal s úsměvem na rtech.

Tonks se natáhla vedle Remuse a položila si svojí hlavu na jeho rameno.

,,A co ty? Jak si to ty měl s holkama na škole?" Vyptávala se s rošťáckým úsměvem na rtech.

,,Já se do vztahu tak rychle nehrnul. To jsem přenechal Jamesovi a Siriusovi. Zaměřil jsem se hlavně na studium. Děvčata mě nezajímala. Moje první dívka byla Elisabeth Shebletrová v sedmém ročníku. Byla z Havraspáru, ve stejném ročníku. Velmi inteligentní a přitažlivá. Chodili jsme spolu asi třičtvrtě roku. Přestali jsme si rozumět a rozešli jsme se. Ona potom začala chodit s Luisem Chubripem. Tuším, že byl havraspárský chytač. Já si pak dal od děvčat pauzu."

,,Hmm.. Je fajn vědět, že nejsi děvkař." Pousmála se a vlepila mu pusu na tvář.
,,Jsem unavená. Asi už půjdu spát."

A odešla do koupelny se připravit ke spánku.

Jakmile Harry vešel do pokoje, všechna bojovnost ho opustila. Místo toho nastoupil smutek. Takový ten smutek, který vás neustále bodá do hrudi a nechce přestat. Je to, jako by vám měl probodat srdce skrz naskrz, dokud z něj nezbyde jenom prach.

Pomalu mu z očí začaly téct slzy. Byl to tichý pláč.

Přešel ke dveřím, vedoucí na balkón a otevřel. Opřel se o zábradlí a poslouchal šumění moře, cvrlikot cvrčků a zvuky racků, kteří ještě neulehli ke spánku.

Severus zůstal stát u dveří, které za sebou zavřel.

Potichu ho pozoroval.

Nevěděl, jak se má teď zachovat. Bylo mu jasné, že se měl krotit, když mluvil s tím prašivým psiskem. Věděl, že Harrymu moc záleží na tom, aby spolu vycházeli a možná se někdy i stali přáteli. Merlin ví, jak se snaží. Ale Black mu to vůbec neulehčuje. Spíš naopak.

Nebyl si vědom slz smutku, které smáčely tváře jeho milovanému.

Myslel si, že je Harry na něj naštvaný a venku se chce jenom uklidnit.

Po chvilce přešel pomalu k balkónu a zastavil se na prahu dveří.

Harry měl shrbená ramena. Vypadalo to, jako by sám sebe objímal. Opíral se o zábradlí a naslouchal venkovním zvukům.

,,Harry?" Zeptal se potichu. Nevěděl co má čekat.

,,Prosím. Chci být sám," zašeptal, skoro neslyšně, ale zřetelně.

Severus váhal.

Nakonec se s povzdechem otočil a vyrazil do koupelny se umýt a nachystat ke spaní.

Lehl si do postele a čekal než se Harry vrátí.

Měli by si promluvit.

Uběhla už hodina a Harry byl stále na balkóně.

Začal být neklidný.

Venku už musela být zima.

A on tam stojí jenom v tričku s krátkým rukávem a kalhotách.

Vstal, došel k němu.

Zůstal stát za ním.

,,Harry, měl by si už jít dovnitř. Je tu zima."

Nic. Žádná reakce.

,,Harry?"

Stále nic.

Rukou ho chytil za rameno a otočil k sobě.

První čeho si všiml bylo, že byl promrzlý. Druhá, měl úplně červené oči a mokré tváře.

Okamžitě ho přivinul k sobě.

Vyšel s ním z balkóna a kouzlem zavřel dveře.

Dovedl mladíka k posteli a položil. Zachumlal ho, přiložil do krbu a ulehl k němu. Vtáhl si ho k sobě do náruče a políbil do vlasů.

,,Harry? Jsi v pořádku?" Zeptal se ustaraným hlasem.

Přetočení a schovaná tvář do jeho ramene.

Uslyšel tiché vlyky a ucítil, jak mu látku jeho pyžamového kabátku smáčí slzy.

Přitiskl ho k sobě blíž.

Levou ruku měl obtočenou kolem jeho zad. V uklidňujících kruzích mu hladil záda.

Pomalu se začal zahřívat. Už nebyl tak ledový. Aspoň to ho trochu uklidnilo.

Když se uklidnil, zvednul tvář a podíval se do tváře své ho vyvoleného.

,,Promiň," zamumlal. ,,Já vím, že se chovám, jako nějaká hysterka. Ale mě to strašně moc mrzí a bolí to! Vidět vás dva jak na sebe štěkáte a urážíte se. Vždycky už jenom čekám, kdy na sebe začnete sesílat kletby!"

Severus ho políbil na čelo a přemýšlel, co na to říct.

Než stihl něco odpovědět, uslyšel tiše zamumlané ,,Severusi? Mohl by ses, prosím přeměnit?"

,,Pro tebe cokoliv." Další polibek na čelo a pak už se přeměnil do své zvěromágské podoby.

Teď vedle Harryho ležela velká kočka.

Vzhledem připomínala levharta. O něco menší, ale robustnější.
Délka těla byla zhruba 130 cm a délka ocasu 103 cm. Výška v ramenou asi 1 metr. Srst hustá a měkká. Na bílé srsti ležely tmavé skvrny.

Kdyby si někdo neuměl představit podle mého popisu ;)

Harry se přitulil k velké kočce a se spokojeným povzdechem skryl svou tvář do hebké srsti. Stínovou magií si změnil oděv na noční úbor.

Severus si lehl tak, aby se přizpůsobil mladému tělu, které se k němu tisklo.
Měl tohle velmi velmi rád.
Jeho kočka vrněla blahem při vědomí, že má svého druha u sebe a nemusí se o něho s nikým dělit.
Zhluboka nabral vzduch do nosu a spokojeně vydechl. Jeho citlivý čich zachytil Harryho pach. Vůně byla cítit všude. Jako by ste vešli do svého soukromého ráje, ze kterého už nikdy nechcete odejít.

Harry ho začal nepřítomně drbat na břiše a Severus začal příst.

Harry většinou požádal Severuse, aby se přeměnil, když měl velkou chuť na mazlení nebo když byl smutný a chtěl se tulit k přítulnému kožíšku. Smutek ho pak opustil a zůstal jenom příjemný pocit.

Po chvilce je už oba pohltil spánek.