Vločka
Byl večer před Vánoci a Harry jej strávil v Prasinkách společně se svými přáteli. Harry měl na hlavě sobí parohy s rolničkami a místo nosu červenou bambulku. Ron si vzal obyčejnou santovskou čepičku a Hermiona si nevzala raději nic. (Ron si z ní dělal legraci, že měla jít za elfa, tedy za domácího skřítka, jak se rychle opravil, přičemž se vyhnul pohlavku.)
,,Na zdraví!" vykřikl Ron a všichni tři si se smíchem přiťukli. Harry se dlouze napil a setřel si pěnu pod nosem. Vtom vstoupil do lokálu Snape a nebelvírský chlapec ho nenápadně pozoroval. Profesor ale jen něco vzkázal Hagridovi, který seděl u jednoho ze stolků společně s Křiklanem, a zase odešel ven. Cestou ke dveřím se ale střetl pohledem s Harrym a chlapec už neváhal ani minutu.
Viděl, jak se k sobě Hermiona s Ronem nenápadně přisouvají a bylo mu jasné, že by s radostí uvítali trochu soukromí. ,,Hele, jdu na chvíli ven, myslím, že jsem tam viděl Tonksovou," vyhrkl a než stačili něco říct, vystřelil ze svého místa a běžel ven.
Rozhlédl se kolem, ale nikde ho neviděl. Lehce sněžilo a vločky mu padaly do vlasů. Zklamaně svěsil ramena a když už chtěl jít zpátky dovnitř, ucítil, jak ho někdo bere kolem pasu a táhne ho do uličky.
,,Už jsem se bál, že jsi odešel," zašeptal Harry úlevně, když zjistil, že to byl Severus. Ten se na něj lehce usmál a s pozvednutým obočím se zadíval na sobí parohy. Harry se zazubil. ,,Dobrý, ne?"
,,Vypadáš jako idiot."
,,Dík za upřímnost," culil se Harry, který moc dobře věděl, že to Severus nemyslí vážně. Vždycky byl takový. A za ty měsíce si na to zvykl. ,,Políbíš mě už konečně? Čekám na to celý den."
,,Ty nedočkavče," usmíval se Severus a jemně ho vzal za bradu. Sklonil se a dlouze ho políbil. Pak se odtáhl a ušklíbl. ,,Chutnáš jako máslový ležák."
,,To bude asi tím, že jsem ho před chvílí pil," zasmál se Harry a váhavě dodal: ,,To je dobře nebo špatně?"
,,Jsi až nechutně přeslazený."
,,Jak sakra můžeš nenávidět sladký?" nechápal Harry a olízl si rty. ,,A proč tím pádem miluješ mě, když jsem sladký sám o sobě?"
,,Tobě se nedá odolat," zašeptal Severus a znovu ho políbil. Harry si stoupl na špičky a objal ho kolem krku, aby si byli ještě blíž. Obyčejný polibek se změnil v divoké líbání a po chvíli se od sebe udýchaně odtrhli.
,,Můžu večer přijít?" ptal se dychtivě Harry a vpíjel se do jeho očí.
,,Musíš," odpověděl mu Severus a políbil ho na čelo, ,,jestli nepřijdeš, seberu Nebelvíru všechny body a ty budeš mít do konce roku školní trest."
,,Pokud by byl s tebou, tak by mi to nevadilo," mrkl na něj laškovně a Severus se ušklíbl.
,,Takovou radost bych ti přece neudělal. S Filchem."
Harry se znechuceně zašklebil. ,,No tak to ne. To radši přijdu včas. Už musím," dodal a pustil ho.
,,Ani se nerozloučíš?"
,,Ne," vyplázl na něj Harry jazyk, když se pomalu vzdaloval. Pak se ale zarazil a přešel k němu zase blíž. ,,Nebo jo." Strčil si ruce do kapes a než se Severus vzpamatoval, už měl na hlavě santovskou čepičku.
,,Ty drzoune malý!"
,,Uvidíme se večer!" broukl se smíchem Harry a utekl dřív, než by ho Severus shodil do sněhu.
•••
Tak jak jste vy, kdo jste šli do školy, přežili první den?:D já překvapivě dobře, ale celou dobu jsem myslela na to, kolik jsem toho mohla místo učení napsat:'DD
Snad se vám kapitola líbila^^
-Milka💖
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro