,,Proč jsou sakra lektvary povinné? Nikdy ty břečky vařit nebudu, tak proč se to mám učit?" nadával Ron cestou do sklepení a Harry přikyvoval. Hermiona už nejspíš seděla v učebně, což ani jeden z chlapců nedokázal pochopit. Hermiona měla lektvary ráda a profesor Snape jí nevadil; Harry lektvary rád neměl, ale Snapea tajně ano; no a Ron? Ten neměl rád ani lektvary, ani Snapea.

Vešli do učebny, kde už seděli všichni studenti, a dokonce i Snape. Ten se ušklíbl a svým zlověstným hlasem řekl: ,,Potter a Weasley, pozdě jako vždy. Dvacet bodů z Nebelvíru."

Ron už zamračeně otevíral ústa, aby mu něco odsekl, ale Harry ho dlouhl do žeber a oba dva se posadili, k jejich smůle, protože nikde jinde nebylo místo, hned před katedru do první lavice.

,,Jak jsem říkal, než přišel Weasley s Potterem, postup najdete na straně padesát pět. Začněte," vyzval je a usedl za katedru, svýma černýma očima propaloval všechny ve třídě. Jen u Harryho jeho pohled trochu zjemněl, což samozřejmě nikdo nepostřehl.

,,Bezva, dneska jsme nemuseli poslouchat jeho hodinový projev-"

,,Čtyřicet bodů z Nebelvíru za vaše nemístné poznámky, Weasley."

,,Prosím tě, radši mlč," zašeptal Harry a začal listovat učebnicí. Ron znuděně hleděl do kotlíku a náhle hlasitě zaječel. Harry rychle zvedl hlavu a vytáhl svou hůlku, nevěděl, co se děje. A pak si všiml, jak na Rona kouká docela malý pavouk, který vylezl z kotlíku.

,,Vypadni! Vypadni, ty obludo! Umři!" ječel Ron a popadl nožík, s nímž začal utíkat, protože pavouček seběhl po lavici dolů. Studenti začali ječet taky, když se zrzek začal ohánět nožem a všichni začali utíkat ven.

,,Rone, uklidni se, je to jen malý pavouk!" křikl na něj Harry, jenže Ron běžel ven ze dveří a nezapomněl po pavoučkovi hodit nožem.

Zůstal jen Harry s Hermionou, a samozřejmě tu byl i Snape. ,,Všichni mají školní trest," ozval se svým ledovým hlasem a vypadal naštvaně.

,,Já to tu uklidím, pane," nabídl se Harry, protože to byla vlastně Ronova vina.

,,Vypadněte, Grangerová." Harry se na Hermionu soucitně podíval a ta proklouzla ven tiše jako myška. Brýlatý chlapec se dal do uklízení, občas si vypomohl kouzly a tak se do toho zabral, že ani netušil, že ho Snape pozoruje.

Profesor potichu vstal, když Harry uklízel svou lavici, a neslyšně došel až k němu. Chlapec se narovnal a trhaně se nadechl. Cítil, že stojí za ním a srdce mu divoce bušilo.

Snape mu položil ruku na rameno a jemně ho otočil k sobě. Harry váhavě zvedl své zelené oči k jeho tváři a otevřel ústa, aby něco řekl, ale náhle byl umlčen polibkem. Polibkem, o němž snil takovou dobu.

Začal se usmívat a přitáhl si Severuse za hábit blíž k sobě. Zavřel oči a naplno se poddal těm úžasným pocitům, které v něm polibek vyvolal.

Když se od sebe odtáhli, zase oči otevřel a rozzářeně se na muže před sebou podíval. ,,Já... nevím, co říct," přiznal a trochu se uchechtl. Severus se pousmál a přitáhl si ho k sobě blíž.

,,Tak nic neříkej," zašeptal mu do ucha, a tak se Harry šťastně přitulil k jeho hrudi. Díky, pavoučku, pomyslel si poťouchle.

•••

Konečně pááátek:33
Jaký jste měli týden? Já překvapivě přežívala dobře:'D sice jsem měla spoustu testů a učení, starala jsem se o celou rodinu (mamka je nemocná, taťka je po operaci a bráchovi je 6:DD), ale i tak jsem nějakým zázrakem zvládala psát, spát a koukat na seriál:D no ale stejně, víkend je víkend a to znamená hodiny a hodiny psaní (snad) a čtení:'DD
-Milka💞