Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Déšť

Noc po Brumbálově pohřbu byla deštivá. Jako by počasí vyjadřovalo Harryho náladu, pršelo celý večer a celou noc, ale to chlapce neodradilo od toho, aby se přestal procházet po bradavických pozemcích.

Byl smutný a zklamaný. Brumbálova smrt ho zasáhla a stejně tak ho bolelo vědomí, že ho zabil Snape. Že ho zabil Severus, Severus, kterého miloval a kterému věřil... Přál si, aby to nebyla pravda, ale viděl to na vlastní oči.

Ze splihlých promočených vlasů mu kapala voda a oblečení měl úplně mokré. Bylo mu to jedno, všechno mu to bylo jedno. Proč by se měl starat o takové hlouposti, když ho právě donutil člověk, jehož miloval, aby mu přestal věřit.

Vztekle si otřel slzy, jež se mu proti jeho vůli vydraly z očí, a trhaně se nadechl. Tiché prásknutí zaniklo v divokém lijáku a tak Harry nevěděl, že se kousek od něj přemístil černovlasý muž.

,,Harry..." zašeptal tak, aby ho bylo dobře slyšet. Chlapec strnul v pohybu a začal rychleji dýchat. Ne. Ne, ne, ne. ,,Harry..." ne, už znovu ne. Nesmí znovu podlehnout tomu jeho nádhernému sametovému hlasu-

,,Ne," vyhrkl Harry a otočil se. Severus stál dva kroky od něj, a tak chlapec začal couvat. Cítil vztek a bolest, cítil se zrazený. ,,Nech mě být."

,,Harry, prosím," zašeptal Severus naléhavým tónem a vzal ho za ramena. Chlapec se mu snažil vykroutit, ale stisk byl silný. ,,Nech mě ti to vysvětlit-"

,,Co bys mi měl vysvětlovat!" křikl na něj a v očích se mu zase začaly hromadit slzy. ,,Zabil jsi ho. Zabil jsi Brumbála, který tě chránil. Jak jsi mohl?! Já jsem ti věřil... on ti věřil... a víš co? Zabil jsi i lásku, kterou jsem k tobě choval."

Harryho slova ho bodala do srdce a on si přál ho pevně sevřít v náručí, vše mu vysvětlit a už nikdy ho nepustit. Nechtěl o něj přijít. Ne...

,,Prosím, není to tak, jak si myslíš..."

,,Ty zrádce! Zbabělče! Hnusný smrtijede! Ty Voldemortova děvko!" křičel na něj Harry a přitom ho bouchal pěstmi do hrudi. Už se nesnažil potlačovat vzlyky, naopak; chtěl mu ukázat, jak moc ho zranil, jak moc to bolí.

,,Harry, prosím-"

,,Ne! Ne, ne a ještě jednou ne! Nechci nic slyšet! Nevěřím ti! Jdi si za Voldemortem! Nechci tě už nikdy vidět!" Harry zabořil svou tvář do jeho hrudi a tělo se mu otřásalo pod náporem vzlyků. Severus ho pomalu pustil, raněn jeho slovy, smutně se na něj zadíval a se slzami v očích se přemístil pryč. Harry ho nenáviděl. Jen kvůli Brumbálovi o něj jednou provždy přišel.

Harry se zhroutil na kolena a padl na bok. Kolena si přitáhl k hrudi, zhluboka se nadechl a zařval. A pak znovu. Nadechl se a zařval. Znovu, znovu a znovu. Řval do té doby, dokud na svém rameni neucítil velkou ruku a neuslyšel Hagridův hlas: ,,No tak, Harry... tím, že prochladneš, ničemu nepomůžeš... pojď."

,,Hagride," vzlykl Harry a když se posadil, schoulil se do jeho milující náruče. Snažil se uklidnit, zastavit své slzy, ale ty pocity převažovaly. ,,Vždyť já ho miluju..."

•••

Hmm, jedna smutnější:D ale mám ji ráda xD
Jak se vám líbila?^^
-Milka💞

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro