I přes nepovedenou hodinu Péče o kouzelné tvory s Hagridem, kdy Harry letěl na Klofanovi a Malfoy byl zraněn, jsem měla dobrou náladu a stejně tak i černovlasý nebelvír. Díky pěknému počasí, které se konečně uklidnilo, jsme se rozhodli zůstat na školních pozemcích.

,,Sedneme si sem?", ukázala jsem rukou do trávy u stromu a podívala se na chlapce,  který po chvíli přikývl a svalil se na zem vedle mě. Já se spokojeně opřela o jeho hruď a vyndala si knížku, kterou jsem měla již pár dní rozečtenou.

Čas s Harrym neskutečně rychle utíkal a než jsem se nadála, začínala odpolední výuka, kdy nás čekala hodina obrany proti černé magii a jasnovidectví.

...

,,A to víte, proč údajně Snapeová nastoupila až do třetího ročníku?", slyšela jsem matně z učebny, do které jsme s nebelvírským chlapcem mířili.
,,Údajně chodila do školy v Kruvalu kvůli jejímu chování, a že prý napadla nevinného mudlu, ještě k tomu malé dítě!", nevěřícný hlas nějakého nebelvíra mě zarazil.

,,Já tam nejdu, Harry.", šeptla jsem jeho směrem, když jsme ještě chvíli poslouchali pomluvy vycházející ze třídy. ,,To zvládneš.", stiskl mou ruku a doslova mě vtáhl do učebny plné studentů, kteří se na nás hned zaměřili.

,,Můžete jí dát laskavě pokoj?! Chováte se jako idioti! Co vám pro Merlina udělala?! Nic! Řešte si raději své věci a nechte Nathalii na pokoji!", začal Harry hned po příchodu do učebny. Nevěřícně jsem ho pozorovala a nemohla uvěřit svým uším.

Nikdo však nic neříkala, protože se zde objevil zjizvený profesor, který se povzbudivě usmál naším směrem a pokynul nám k prázdné lavici vepředu před jeho katedrou.

,,Přeji dobré odpoledne, studenti.", přivítal nás jako obvykle profesor Lupin. ,,Dnes budeme trénovat obranné kouzlo v praxi. Rozdělím vás tedy do dvojic a vy se budete snažit odrážet kouzla seslaná vaším protivníkem."

,,Jako první dvojice půjdou slečna Parkinsonová proti slečně Barlin.", udělil první dvojici a před nás všechny se přesunuly dvě zmijozelky. Černovlasá Pansy proti té náně ze společného bydlení, které ještě lehce prosvítaly pramínky červené barvy.

Takto to pokračovalo ještě nějakou dobu, než profesor řekl mé jméno. ,,Slečna Snapeová proti slečně Prait.", s hlubokým povzdechem jsem se zvedla a přešla kousek od katedry, od které jsem sledovala onu dívku, které jsem zařídila před několika týdny krvácení z nosu.

,,Až napočítám do tří, slečna Prait vyšle neškodné kouzlo proti Vám Nathalie, které se budete snažit odrazit.", vysvětlil již snad po sté zjizvený muž a poodešel od nás. Z kapsy hábitu jsem si vytáhla hůlku a připravila se na odrazování kouzel té pitomé holky.

,,Jedna, dva..."

Než jsem stihla zareagovat, bylo proti mé osobě vyslané kouzlo poměrně velkou silou, které jsem nedokázala z překvapení odrazit a tudíž skočila na druhé straně učebny s bolestí snad všude.

Nesnesitelná bolest mi pulsovala pravým kolenem a hlavou, do které jsem se uhodila kvůli síle nárazu o stěnu. Svět kolem se točil jako kolotoč a matná mlha se tvořila před mými černými oči.

,,Nathalie!", poslední slova vycházející z Harryho a profesorovi pusy byla poslední, než jsem upadla do temnoty, která se mě zmocnila.

...

S bolestným skuhráním jsem otevřela oči a zmateně se rozhlédla kolem sebe. Už jsem se nenacházela v učebně obrany proti černé magii, ale podle mé intuice jsem ležela na jednom z lůžek na ošetřovně.

Kolem mě panovalo přítmí díky petrolejové lampě, která stála na stolečku vedle lůžka. Opatrně jsem se chtěla posadit, ale po pár vteřinách snažení jsme to vzdala kvůli úmorné bolesti, jenž vycházela z mého kolene.

,,Konečně jste se probudila.", vtrhla na ošetřovnu madame Pomfreyová, která v ruce dřímala lahvičku s lektvarem tyrkysové barvy. 

,,Jak dlouho jsem byla mimo?", ignorovala jsem její poznámku a zeptala se na otázku, která mě již pár chvil tížila.

,,Prospala jste celé odpoledne a noc. Je sedm hodin ráno, čtvrtek.", obeznámila mě se situací, která mě mírně vyvedla z míry, což jsem na sobě nedala znát. ,,Někdo by s Vámi nejspíš chtěl mluvit.", prohodila s pohledem ke vchodu z ošetřovny.

,,Hermiono!", vykřikla jsem nadšeně, když jsem spatřila nebelvírku vcházející dovnitř v těsném závěsu za ní mladá Weasleyová a můj otec, který se z jejich přítomnosti netvářil zrovna nadšeně.

,,Nath! Jsem ráda, že jsi v pořádku. Měli jsme o tebe strach.", šetrně, vzhledem k mé situaci, mě objala, což jsem jí mile ráda oplatila.

,,Ráda vás vidím. Ahoj, tati.", zazubila jsem se i přes bolest kolene a hlavy na svého otce, který s kamennou maskou stál vedle mě a přihlížel ději před sebou.

,,Nathalie.", kývl mým směrem.

,,Kde je Harry? A Ron?", vyzvídala jsem zvědavě, protože mi bylo divné, že zde kluci nejsou.

,,Šli za Hagridem.", odpověděla Ginny, která byla do teď úplně zticha.

Ještě nějakou chvíli jsem si povídala s nebelvírkami, než je můj otec vyhnal s tím, že za chvíli jim začíná vyučování a měli by si pospíšit nebo jim strhne body.

,,Dnes budeš ležet, Nathalie. A bez řečí.", spražil mě nepřístupným pohledem, když zaregistroval, že chci něco namítnout. ,,Ta noha na tom není úplně nejlépe a musíš jí mít v klidu, už takhle tě bolí.", zašklebil se. ,,Až tě propustí z ošetřovny, stav se ještě u mě v kabinetu, chci s tebou mluvit o tom, co se stalo na hodině z tvého pohledu, stejně tak bude chtít ředitel.", dodal a zmizel pryč.

Madame Pomfreyová mi mezitím podala onen lektvar, který mi připomínal huťově Merlin ví co, ale bylo to odporné, a nechala mě napospas mým myšlenkám a zmenšující se bolesti sama. Dlouho jsem však nevydržela mít otevřené oči a tak uběhlo jen pár minut a já se ponořila do říše snů.

...

Byla jsem štěstím bez sebe, když mi Madame Pomfreyová dovolila opustit po pěti dnech ošetřovnu s tím, že budu opatrná. Z čeho jsem nebyla až tak šťastná byl rozkaz od mého otce, který mi dnes po hodině lektvarů udělil. Musela jsem za ředitelem kvůli mé poslední hodině obrany proti černé magii.

,,Dobré odpoledne, pane řediteli.", pozdravila jsem s kamenným výrazem, a po jeho nabídce si sedla do křesla vedle svého otce.

,,Ah, dobré odpoledne i Vám Nathalie.", usmál se mírně starý muž, který si poté změřil i mého otce pohledem. 

,,Jistě víte, proč zde dneska jste.", pokračoval ředitel, na což jsem jen přikývla. ,,Nuže, řekněte nám, co se stalo minulou hodinu obrany proti černé magii.", věnoval mi povzbudivý úsměv, než jsem se dala do stručného vylíčení hodiny s profesorem Lupinem.

Poté, co jsem opustila ředitelnu, si zavolali i tu nánu, kvůli které jsem tvrdla skoro týden na ošetřovně ve společnosti jakéhosi druháka z mrzimoru, který se zranil na tréninku a měl neustálé otázky, které mě přiváděly do hrobu.

Když jsem se večer před večerkou courala po chodbách mě zastihl můj otec, který mi sdělil úžasnou zprávu. Ta podivná holka dostala úžasný trest. Celý měsíc po večerech bude trávit čas s mým otcem, kde bude čistit kotlíky či rovnat různé papíry. A také výpomoc školníka kdykoliv bude potřebovat.

Nevím co je pro ní horší..

Lumos! ✨

Zdravím všechny! 😌
Dnes nemám moc času se tady vybavovat, protože učitelé se úplně pomátli a chtějí dnes poslat hromady učení 😬

Držte se! 💓

Uvidíme se příště, snad ve středu! 🙂

Wolfi Snapeová

Nox! ✨