23. - Viteály a důležitý plán
Prázdniny utíkaly den za dnem a Brumbál se zcela uzdravil. Hermiona byla naprosto uchvácená Severusovými schopnostmi víc než kdy předtím. Nedokázala si vysvětlit, jak mohl namíchat lektvar, který dokázal Brumbála zbavit tak ošklivého uřknutí.
,,Jsi zkrátka génius, Severusi! Génius!" rozplývala se Hermiona už snad posté a Brumbál, který se toho dne poprvé od pádu z Astronomické věže postavil na nohy, je pobaveně pozoroval.
,,Já to vím, Hermiono." prohlásil a samolibě se pousmál.
,,Jsi hrozně ješitný, víš o tom?" utrousila Hermiona a Brumbál pozvedl ruku v uklidňujícím gestu.
,,No tak děti, nehádejte se." chlácholil je Brumbál a Hermiona se při pohledu na Severuse musela zasmát do dlaní.
,,Děti?" opakoval se šklebem v obličeji Severus, ale Brumbál na to nebral zřetel. Posadil se do křesla a propletl si prsty.
,,Máme spoustu důležitých věcí, které musíme začít řešit. Musíme si promluvit o Řádu, o Smrtijedech, o Voldemortovi a hlavně o Harrym." začal Brumbál a Hermiona se Severusem se také posadili a nastražili uši. ,,Touhle dobou jsem měl být už dávno po smrti. Pro ty venku po smrti samozřejmě jsem, ale doopravdy ne. Shodou okolností neležím nikde pohřben pod zemí, ale sedím tu teď v křesle a konzultuji s vámi o důležitých věcech, které se v budoucnosti stanou. Chci vás varovat, a to hlavně tebe, Hermiono, že nejde o lehký úkol a ponese s sebou nebezpečí, zranění a možná i smrt." varoval je Brumbál.
,,S tím taky počítám, Albusi. Jsem si vědoma toho, do čeho jsem šla a ani v nejmenším toho nelituji." vypověděla mu Hermiona odvážně a ředitel Bradavic se podíval na Severuse. Severus se mračil a Brumbál moc dobře věděl, že není spokojen s tím, v čem je teď Hermiona namočená.
,,Obdivuji odvahu a obzvláště u tebe. U dívky, které bude teprve osmnáct a už je takhle statečná." vyjádřil jí svůj obdiv Brumbál a Hermiona kývla na znamení díku. ,,A teď k věci. Během léčení jsem změnil svůj původní plán. Musel jsem některé věci přehodnotit vzhledem k tomu, že jsem naživu a že si s vámi dvěma mohu do detailů promluvit." pokračoval Brumbál ve svém proslovu. ,,Nikdo kromě vás dvou nesmí vědět, že jsem naživu. Vzbudilo by to velké pozdvižení a vy dva byste byli Voldemortem prohlášeni za zrádce. Co se týká tebe, Hermiono, tak se nesmíš setkat se svými přáteli. Dle mého už jistě tuší, že jsi Smrtijedkou. Jinak to, co jsem řekl Severusovi o vitealéch pár dní před tím incidentem na Astronomické věži platí." dopověděl Brumbál a Hermiona se tázavě a zároveň naštvaně podívala na Severuse.
,,Viteály? Co je to? A jak je možné, že o žádném takovém plánu s nimi nemám ani potuchy?" zajímala se s pozdviženým obočím Hermiona a Severus se na ní nepřestával dívat svým typickým ledově klidným výrazem.
,,Nechtěl jsem ti o tom nic říkat, dokud by nenastala ta správná chvíle." snažil se jí to vysvětlit, ale Hermiona zakroutila nesmlouvavě hlavou.
,,Kdepak. Ty jsi se mi o tom nehodlal zmínit nikdy. Nechtěl si, abych o nějakém plánu věděla." odtušila Hermiona a Severus mlčel, čímž dával jasně najevo, že se Hermiona nemýlí.
,,Měl k tomu zřejmě dobrý důvod. Má tě rád, Hermiono." vložil se do jejich rozhovoru Brumbál a Severus si těžce povzdechl.
,,Ano, ano. Já vím, že jsem ti to měl říct, Hermiono, ale výjimečně s Albusem musím souhlasit. Měl jsem o tebe starosti a mám je pořád, protože...protože tě miluji." přitakal Severus a poslední slova řekl Hermioně v duchu, aby je Brumbál neslyšel.
,,To mi i tak neuniklo." usmál se Brumbál a Severus se zašklebil. Hermionu to ale neobměkčilo, ba právě naopak.
,,To se tak stydíš přiznat nahlas své city?" dívala se na něj zlobně Hermiona. Severus si ani neuvědomil co dělá, ale chytil ji za ruku a zřetelně ze sebe vydal:
,,Miluji tě, Hermiono, a proto jsem to před tebou zatajil. Mám o tebe strach. Už jednou jsem přišel o člověka, kterého jsem miloval a nedopustím, aby se to stalo zase."
,,Tak krásný pocit cítit ostrý lásky šíp." usmál se ještě víc Brumbál a Severus nechtěně odvrátil svůj pohled od Hermiony na Brumbála.
,,Albusi, nechceš Hermioně radši povědět to o těch viteálech? Nedala by s tím pokoj." ucedil Severus a Hermiona ho mírně šťouchla do ramene.
,,Viteály jsou předměty, do kterých někdo uložil část své duše. Duše se dá rozdělit vraždou. Viteál může být jakýkoliv předmět, například kniha, prsten...Tyto objekty činí dotyčného nesmrtelným a mezi smrtelníky se připojí tehdy, když někdo zničí všechny viteály." vysvětlil Brumbál.
,,Takže proto nemůže Voldemort zemřít. Vlastní viteály." usoudila Hermiona.
,,Ano a není jich málo. Je jich celkem sedm." prozradil jí Brumbál a Hermiona zalapala po dechu.
,,Zmínil jste se o nich Harrymu? Pokud ano, tak..."
,,...Tak je bude hledat, správně. Byl jsem s ním dokonce za jedním viteálem v jeskyni. Ví o nich a odkázal jsem mu věc, která je může zničit." skočil jí do řeči Brumbál.
,,Stihl jste sepsat i závěť?" podivila se Hermiona.
,,Byl jsem si jistý, že zemřu, a tak jsem chtěl být nápomocný i přes to, že už tu nebudu. Chtěl jsem mít jistotu, že se užitečné věci dostanou do správných rukou. Odkázal jsem Harrymu a panu Weasleymu zatemňovač, Bajky Barda Beedleho, meč Godrika Nebelvíra, který dokáže zničit viteály a zlatonku z Harryho prvního zápasu, ve které je ukryt kámen vzkříšení." odříkal Brumbál všechny předměty, které těm dvěma odkázal. Hermionu nejvíc zaujala zlatonka s kamenem vzkříšení uvnitř. Tu kouzelnou věc znala z bajek, které jí četla Narcissa, když byla malá. Byla to jedna z relikvií smrti, díky které se mohl živý člověk setkat s mrtvými. Hermionu náhle chytil kolem ramen Severus a vytrhl ji tak z přemítání nad relikviemi smrti.
,,Copak?" optala se Hermiona.
,,Severus tě drží, protože ví, že tě zasáhne to, co se ti chystám říct." uvedl to na pravou míru Brumbál. ,,Jde o Harryho. Krátce před mou plánovanou smrtí jsem zjistil, že je také viteálem Voldemorta a tak musí být zničen." Hermiona nevěřila svým uším. Její kamarád má zemřít?!
,,Musí přeci existovat nějaká možnost, jak ho zachránit! Vždyť on je naše jediná naděje!" prohlásila s bolestí v hlase Hermiona a Severus ji sevřel pevněji kolem ramen.
,,A co relikvie smrti?" mínil Brumbál a Hermiona si to začínala srovnávat podle staré bajky.
,,Myslíte, že když bude vlastníkem všech relikvií, že se zničí jen část Voldemortovy duše?" zauvažovala Hermiona. Brumbál se rozzářil a pravil:
,,Naprosto správně, Hermiono. Hlavní je, že tu duši musí zničit sám Voldemort. Řekl bych, že to nebude zase tak těžké. Harry půjde po stopách viteálů, které bude postupně ničit. Plášť má, kámen vzkříšení také."
,,Zbývá jen bezová hůlka." poznamenal Severus.
,,A ta pokud se nemýlím patří Dracovi Malfoyovi. Ten mě totiž naposledy odzbrojil. Nebude tak velký problém, aby jeden z vás odzbrojil Draca a pak jednoho z vás odzbrojí Harry." konstatoval Brumbál.
,,To ano. A jak dlouho máme počkat s tím mečem?" otázal se Severus. Hermioně se muselo vysvětlit, že Brumbálovi Godrikův meč nepatřil a tak jej nemohl někomu darovat. Schovával ho ale u sebe nějakou dobu Severus a měl ho Harrymu podstrčit při výpravě za viteály, aby je s ním mohl ničit. Belatrix Lestrangeová, která měla za to, že je u ní v trezoru právě tento meč, byla Severusem podvedena. Do jejího trezoru dal podvrh. A tak se plán před válkou dodržoval. Severus zjišťoval tajné informace Řádu a aby vypadali on a Hermiona před Voldemortem na schůzích přesvědčivě, občas museli vyzradit pravdu. Například když Harryho převáželi bystrozorové a blízcí během prázdnin do Doupěte, musel Severus říct pravý datum jeho převozu. Pak se dlouho nic nedělo. Severus s Brumbálem díky silným schopnostem zjišťovali, kde se Harry s Ronem nachází. Občas se i Severus s Hermionou tajně přemisťovali díky přenášedlům, která jim Brumbál vždy vykouzlil a tajně Harryho s Ronem sledovali. Po pár měsících jim dali onen meč a vše šlo skvostně podle plánu. Párkrát se Hermiona přemáhala, aby se za svými přáteli nerozeběhla a se vším jim pomohla. Věděla ale, že nemůže. Žilo se jí velmi špatně s tím, že ji kamarádi musí mít za zrádkyni a ani netuší, že se Smrtijedkou stala právě kvůli nim. Tížila ji myšlenka na blížící se bitvu o Bradavice, kterou Voldemort plánoval. Znamenalo to, že se potká s přáteli, bude konečně po dlouhé době bojovat na straně dobra a především bude bojovat o svůj holý život.
•••••••••••••••••••••••••••••••••
Vaše názory? ;)
Dnešní kapitola byla asi trochu nudnější, ale na příští se můžete těšit! :)❤
Děkuji vám moc za 2K přečtení!!!❤❤❤ Jste úžasní!!!❤❤❤
Vaše Helen ❤
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro