Po tom večerním incidentu jsme šli s Davidem zpátky do našeho pokoje v místním hotelu. No, nevím jestli se to dalo považovat zrovna za hotel, ale postele tam měli, takže to nebylo tak strašné. Naštěstí tam Charlie nebyl a tak se nás nemohl vyptávat kde jsme byli. Tak jsme šli rovnou spát. Popravdě jsem se těšila až se vrátíme zpátky na Charlieho horskou chatu. Tam odsud bych se nakonec mohla dostat zpátky do mého města. Najednou mě ale přepadli pochyby jestli vůbec chci zpátky do města. Nejspíš by to ve mně vyvolalo akorát smutné vzpomínky na mojí rodinu a ...Alexe. Teď jsem si teprve uvědomila co jsem udělala. Kdyby byl náhodou Alex ještě naživu tak bych se do Davea nemohla ani zamilovat. Ale kdyby přišel zpátky nevím koho bych si z těch dvou vybrala.

Po tomhle ponocování jsem celkem rychle usnula. Zdál se mi divný sen. Probudila jsem se na schodech a někdo mě nesl v pytli ven. Pak když ten pytel otevřeli stál přede mnou Charlie s nějakým divným starým chlapem. ,,Kolik za tu holku chceš obchodníku?" ,,Dáš za ní stopadesát zlatých?" ,, No tak dobře za stopadesát zlatých jí od tebe rád koupím." ,,Hej kdo otevřel ten pytel s tou holkou. Ještě nám ta potvora uteče.'' Radši jsem nic neříkala. Pak jsem, ale uviděla Davea jak se na mě kouká a směje se. ,, Čemu se směješ? Vždyť mě unesli.'' ,, Víš ty jsi tak naivní holka. Skočila jsi mi i na to, že tě mám rád. Tady Mary je mnohem hezčí než ty a váží si mě na rozdíl od tebe." ,,Já si tě vážím! Ty si toho akorát nikdy nevšímáš." ,,Jasně ty zrovna! Hej! Už tu holku odneste. Já jí nepotřebuju."........Začala jsem křičet. Bohužel jsem nekřičela jenom ve snu, ale i ve skutečnosti. ,,Sáro, uklidni se. Jsem tady s tebou. Byl to jenom nějaký zlý sen a už jsi se probudila. ,,Zdálo se mi, že....Že mě chtěl Charlie prodat nějakému cizímu chlapovi a ty jsi říkal, že jsi mě nikdy neměl rád." ,,To byl jenom sen. Já bych ti tohle nikdy neřekl."

Ráno jsme se začali připravovat na cestu zpátky. Charlie se pořád neobjevil a tak jsme začali balit bez něj. Dave byl celou tu dobu nějaký mrzutý, ale nechtěla jsem ho rušit v přemýšlení. Když jsme měli sbaleno tak Dave řekl: ,, Hele zbývá nám ještě asi tak hodina. Co kdybychom zašli na jídlo?" ,,Jo klidně, už taky začínám mít hlad. A kam půjdeme?" ,,No mohli bychom zajít do té hospody kde jsem minule kupoval tu polívku. Co ty na to?" ,, Dobrý nápad ta polívka mi chutnala." Jídlo bylo opravdu výborné Dave si dal nějaké maso s rýží a já měla hodně dobrý salát s masem. Po jídle se Dave omluvil, že musí jít ještě něco zařídit a tak jsem zůstala v hospodě u stolu sama. Nebylo to zrovna příjemné, protože všichni chlapi na mě začali koukat jako na kořist. Najednou si ke mě přisedl nějaký pán v podivně upraveném oblečení. ,,Hleďte si svýho vy budižkničemové." (Já vím divný slovo ale žádný jiný mě v tu chvíli nenapadlo. ) ,,Děkuju už mi to jak na mě civěli bylo nepříjemné." ,,Nemáš zač, jsou to jenom podivínové z vesnice a neznají dobré vychování." ,,Chápu. A vy jste kdo?" ,,Pardon zapoměl jsem se představit. Jsem Mike. Mike Molton. A ty jsi?..." ,,Sára. Jsem tady ve městě se dvěma přáteli." ,,Jsi si jistá že jsou to tví přátelé?" ,,No doufám že ano ,proč se vlastně ptáte?" ,,Tak pojď ven a vysvětlím ti to." Někde v hloubi duše jsem věděla že s ním nemám nikam chodit, ale i přes ten divný pocit jsem s ním šla.

Venku stál velký vůz s koňmi. Najednou mě ten muž chytil kolem pasu a hodil mě do toho vozu. Začala jsem křičet, a za rohem jsem spatřila Charlieho. ,,Pomoc Charlie! On mě chce unést zastav ho!" Jenže Charlie se jenom usmál a vešel do hospody ze které jsme před chvílí s Mikem vyšli. Ještě než jsem se probrala z toho že mě Charlie nechal na pospas tomuhle psychopatovi, mi dal Mike něco přes pusu a já omdlela.........  

A vím že by se to dělat nemělo protože vas to bude nudit ale napsat to musim. Všem vám předem přeju krásný nový rok 2016. Jenom vám chci říct že každý dělá chyby a já taky. Snažím se je opravovat ale někdy to prostě nejde. Ta chyba se se mnou potom táhne dlouhou dobu. Pokud jeto nutné klidně buďte arogantní, zlí a namyšlení když vám to pomůže stát si za svým. Ja taková taky byla a diky tomu že jsem poznala jednu mojí super kámošku jsem se změnila. Zároveň chci všem mým bývalým kamarádkam které mě podrazily popřát vše nejhorší. Vím že se mi to vrátí ale jeto tak. To je asi všechno.  Mám vás všechny co to čtete moc rada a budu nadšená když tenhle příběh budete číst dál. HAPPY NEW YEAR 2016.