Nemohl jsem uvěřit, že si vybrala Alexe místo mě. Vždyť já jsem se jí už odhodlal vyznat svojí lásku a ona mě přesto nechala. Charlie měl pravdu. Měl jsem na ní zapomenout a žít dál bez ní. Už jsem šel asi deset minut a ani jsem si neuvědomil, že mi začaly téct slzy. Slané kapky vody stékaly po mé tváři a já pochopil, že opouštím někoho koho miluji, pro jeho dobro. Měla ráda Alexe a já jí v tom nemohl bránit. Byla to prostě její volba. Zajímalo by mě jak by to dopadlo kdyby náš souboj vyhrál Alex. Zastala by se mě taky? Najednou jsem za sebou uslyšel koňské řžání a objevil se tam Blesk. V tom spěchu jsem na něj úplně zapomněl, ale on mě i přesto dokázal najít. Byl to ten nejchytřejší kůň, kterého jsem kdy viděl. Po pár hodinách strávených v sedle jsem se ocitl před branou nějaké pevnosti. Nikdy jsem jí tady neviděl, ale zvědavost ve mě převládla a já zaklepal na obrovskou bránu...

---Sára---

Když jsem viděla jak je Alex celý od krve popadl mě strach. Vždyť kvůli mně ho mohl David i umlátit k smrti. To už si nikdy neodpustím. Vím, že to byla blbá otázka, ale musela jsem se ho na to zeptat. ,,Alexi jsi v pořádku?" ,,No, na to, že mě před chvílí zmlátil David, nebo jak se ten kluk jmenoval, se mi daří dobře, díky za optání," řekl ironickým hlasem. ,,Jestli se dokážeš zvednout, tak ti pomůžu dojít dovnitř a ošetřím ti ty rány." ,,Díky, to by jsi byla hodná." A tak se na druhý pokus neohrabaně zvednul a dokulhal do chalupy. Samantha mu pomohla vyčistit rány a nanesla na ně nějakou léčivou mast. A za pár minut ty rány zmizely a já už byla méně překvapená, protože jsem věděla, že je to čarodějka. Alexe to taky nějak nezarazilo. Asi na to už byl zvyklý. ,,To je divné," řekla po chvíli Samantha ,,jakto, že ten lektvar ještě působí? Měl vyprchat už před deseti minutami." ,,Třeba to jsou jenom nějaké vedlejší účinky. Neboj určitě to nic není," řekl rozvážně Alex. ,,Snad máš pravdu. Dojdu nám udělat nějaké jídlo a hned jsem zpátky." Nemohla jsem se na Alexe ani podívat. Měla jsem pocit jako bych ho zradila. Jak jsem jen mohla přestat věřit v jeho záchranu?! Vždyť on by mě tady nenechal. Věřím mu a doufám, že to byla dobrá volba. Jestli ne, Dave mě už zpátky nevezme a já to chápu. Měl by na to plné právo mě odmítnout kdybych zjistila, že jsem si Alexe vybrala špatně...Ale co to plácám. Zatím je to mezi mnou a Alexem v pořádku a tak není co řešit. ,,Haló, země volá Sáru. Jsi tady ještě?" s úsměvem řekl Alex. ,,Jo jasně že jo. Jenom se bojím o Davida. Co když si cestou něco udělá a nebo ho taky napadne ten šílenec jako m..." ,,Jaký šílenec?" Ani jsem si Samanthy nevšimla, ale najednou tam prostě byla a v obličeji měla nechápavý výraz. Stejně tak Alex. ,,No víš jak jsi mě v tom lese našla ležet na zemi vyčerpanou?" ,,No pamatuju si, ale myslím, že jsi mu to nandala tak, že už si dlouho na nikoho nedovolí." ,,Jak myslíš. Stejně bych ale radši věděla c teď dělá David." ,,Už na něj nemysli lásko. Je pryč a zbyli jsme si jen my dva. Tak už ho pusť z hlavy. Můžeš mi to slíbit?" ,,Dobře. Pro tebe cokoliv Alexi."

---Dave---

Jakmile se brána otevřela spatřil jsem nádvoří plné chlapců. Všichni posilovali nebo trénovali boj muž proti muži. Také tady byli tací, kteří v rukou drželi i meče a štíty. Chvíli jsem na ně jen zaraženě koukal, ale pak si mě všiml nějaký muž středního věku a vydal se ke mně. ,,Co tady chceš chlapče?! Tohle není žádný cirkus!" ,,Já jsem asi zabloudil." ,,No to asi určitě, protože tohle je tajné cvičiště drakobijců." ,,Čehože?" ,,Drakobijců. Cvičíme zde chlapce ve věku patnáct až jednadvacet let v umění zabíjení draků." ,,Ale vždyť draci přece existují jenom v pohádkách pro malé děti, nebo ne?" ,,Chlapče, kdyby byli draci jenom pohádka, proč bychom tady as byli? co?" ,,Dobře budu vám tedy věřit." ,,Víš, musíš být silný a statečný, že jsi dokázal dojít tou těžkou cestou až sem. Nechtěl by jsi se k nám přidat? Teď totiž začíná období náborů nových žáků a mohl by ses zapojit do normální výuky začátečníků. Co ty na to?" ,,No zní to jako lákavá nabídka, ale za jakých podmínek by to bylo?" ,,Pouze by jsi musel odpřisáhnout, že každého draka kterého potkáš se pokusíš zabít, neboť jsou nepřátelé nás všech." ,,Dobrá tedy přidám se k vám.

Jak jsem se později dozvěděl, ten muž se jmenoval James Simon, ale všichni  mu zde museli říkat kapitán Simon. Ukázal mi pokoj ve kterém budu spát a typické oblečení drakobijeckého učně, které tady nosily všichni. Měl jsem tam být s nějakým Filipem a tak jsem se těšil až ho potkám. ,,Hej ty kluku, ty si ten nový, že jo?" ,,Jo to teda jsem a ty si kdo?" ,,Jsem Filip a asi budu tvůj nový spolubydlící," řekl už milejším tónem. A tak jsme se dali do řeči. Po chvíli jsme oba o druhém věděli tolik informací až se mi z toho vařila hlava. ,,Za chvíli bude večeře tak radši už půjdeme abychom chytli nějaká dobrá místa." ,,Jak myslíš. Ty to tady už znáš tak mě tam dovedeš viď?" ,,To víš že jo ty ňoumo jeden. (hodně inteligentní výraz já vím :-D) Jakmile jsme tam přišli udeřil mě do nosu pach spáleného masa a nějakého kouře. ,,Takhle to tady smrdí vždycky?" ,,Většinou ne. To je jenom dneska, protože je výjimečně ryba." ,,Tak to jo. Jinak bych totiž asi odmítal chodit do jídelny bez nějakého šátku přes obličej." Oba dva jsme se začali smát a šouravou chůzí jsme došli až k pultu, kde nám kuchařky jídlo nandávali. Jenom pomě hodily vražedné pohledy a kydli mi ten hnus na talíř. Neskutečně to páchlo a já myslel, že se z toho asi pozvracím a tak jsem si radši rychle sedl vedle Filipa a dělal jsem, že jím. 

Nakonec jsem tu odporně vypadající rybu přece nějak snědl a odešel jsem spolu s Filipem zpátky na pokoj. ,,Hele a co tady tak přes den děláte?" ,,No ráno se jde běhat a potom je snídaně. Kdo chce může jít hned po tom na hodinu historie, ale skoro nikdo tam nechodí. Pak je dopolední trénink a ten je povinný pro všechny až na stratégy. Ty v tu dobu mají svoje vlastní zaměřené hodiny na plánování bojových akcí. A pak se až do večera trénuje krom přestávky na oběd a na večeři. Po večeři, ale přijde to nejzajímavější. Na akademii jsou totiž i někteří kluci, kteří mají zvláštní schopnosti a ti mají noční hodiny magie a podobných čar a kouzel. Někdy se tam s klukama tajně vplížíme a pozorujeme je při výuce." ,,To nezní špatně. Hele jsem docela dost unavený. Asi půjdu spát." ,,Chápu tě. První den je vždycky náročný i když jsi ještě neměl trénink. To bude teprve něco. Tak dobrou a pořádně se vyspi. Ráno si užiješ akce až až........

Tak snad se nová kapitolka bude líbit a jak jsem už psala do info části v mé druhé knize. Od teď jsem se rozhodla že mi nepůjde jenom o pořadí, ale hlavně o to jak se vám příběh líbí. Takže doufám, že se líbí a užijte si jí.

Vaše Samantha1339.