5.
Máme zakázano o odpoledku chodi ven, ale protože já a jedna moje kamarádka jsme děsný rebelky (nebo taky Hanka neměla pití), tak jsme se rozhodly (samozřejmě s kapucemi) dojít koupit mattoni shorle. Cesta tam byla klidná a potkaly jsme spolužáka, který se stejně 'nenápadně' vracel s hranolkami v ruce do školy. V krámě jsme sundaly kapuce a koupily onu matonku a donut, protože jsem na něj měla chuť. Zaplatila jsem a s nasazenými kapucemi jsme se vracely k naší 'krásné' škole, když tu před námi najednou přechod. Kamarádka se rozhodla auta zastavit telekinezí, protože prostě proto a začala se soustředit. Všechna auta zastavila a já jsem vešla do přechodu když najednou přede mnou asi 10 cm projede auto. ,,Nějak špatná telekineze, ne?" Kamaráda se jen začala smát a já s ní. ,,My jsme neviditelný, proto nás to málem přejelo!!!" Obě jsme se začaly tlemit ještě víc. Po chvilce jsme ten přechod opravdu přešly a pokračovaly jsme v cestě. Kde se vzala, tu se vzala, parta malých fakanů kráčí proti nám. Začali na nás něco vykřikovat, tak jsem vzala matonku a zařvala na ně: ,,Šmatonku na vás!" Kamarádka se pomalu válela na zemi smíchy a já se taky smála. Děcka na nás koukaly pohledem typu: WTF are they doing? a po chvilce odešla. Do školy jsme potom došly bez úhony a říkaly jsme si, že vidět létající matonku, co řve: šmatonku na tebe, musí být hezký zážitek!
#Hanka^^
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro