Lucie už se smířila se svým osudem, i s tím že se zanedlouho stane řeholní sestrou v klášteře. Smířila se už i s novou ženou jejího milovaného otce, která pro ní byla macechou a smířila se už i s její nafoukanou dcerou, která pro ní už od svého příjezdu byla velkou přítěži.

A jediné s čím se ještě bohužel nesmířila byla smrt její milované maminky, která ji i když už to bylo sedům let od její smrti neustále chyběla.

I Luciin otec její matku miloval a tak Lucie nechápala, proč si musel vzít za ženu, zrovna tuto k ní tak krutou a povýšenou šlechtičnu, když její maminka byla svou povahou opravdový anděl a v porovnání s touto ženou, rozhodně byla lepší a i její otec byl šťastnější než teď.

Ale jelikož byly jen chudé panství, které se tyčilo mezi horami, tak musel splnit svou povinnost aby se aspoň na své pozici udržel a aby po dlouhé a kruté zimě, které přinesla chudé časy, nemuseli tolik strádat.

Proto si také vzal tuto ženu, nyní tedy Luciinu macechu, i když jak se zdálo, tak ji opravdu a ze srdce miloval.

Lucie se už po pravdě i smířila s tím že nebude moci mít už žádné další sourozence, protože její matka po jejím porodu už žádné další děti mít nemohla. Ale její nevlastní sestra, to bylo učiněné zlo a katastrofa, která každý den Lucii trýznila.

...A i když se ze začátku zdálo že by spolu mohli obě dívky vyjít....Tak později se ukázalo jak se Lucie mýlila.

Protože i když se ke své nevlastní sestře Karolině chovala mile, tak Karolina ji její obětavost a všechnu její péči o ní, oplácela pohlavky a nadávkami.

A tak Lucii s její nevlastní sestrou začalo peklo....

A Lucie, která měla klid jen v posteli a ve svých snech. Se už nemohla dočkat až odejde z tohoto hradu pryč, protože i když se jí její otec pokoušel s její nevlastní sestrou udobřit...Tak stejně to nikdy netrvalo dlouho, protože už i Karolina si dovedla Luciina otce omotat kolem prstu...Když potřebovala.

Takže Lucie už pomalu neměla nikoho kdo by se ji mohla zastat a kdo by ji před zlobou její nevlastní sestry ochránil.

Jen jediné ji v této těžké době přinášelo útěchu....

A sice slib, který dala Bohu, když její maminka vážně stonala a který se pak po její smrti rozhodla jednoho dne splnit. Protože tady už pro ní stejně svět ztratil barvu a kdyby nebylo jejího tatínka, tak by klidně skočila i do té nejhlubší propasti, aby už tohle všechno nemusela snášet.   

----------------------------------------------------------

Pokoušela jsem se něco vymyslet, tak snad se vám to líbilo a nebojte ještě budu pokračovat.