Jsem smířená s osudem,

a často se sama sebe ptám,

Kam zmizely všechny ty chyby,

a kam se ztratil ten žal,

Jsem smířená s osudem,

i když to možná nevidíš,

a možná že jen ptákům jejich křídla závidíš,

Jsem smířená s osudem,

tak proč se mě pořád jen ptáš,

Proč nepoznala las lásku,

proč nepoznalas bolest a žal,

A já ti na to odpovím že poznala jsem jen jedno,

a možná že mě pochopíš,

nebo budeš chtít zas z pole sběhnout,

Protože já jsem už dávno smířená se svým osudem,

 pokud vím,

a nepotřebuji k tomu nic víc,

než to o čem tak dávno sním,

Ale to nikdy nedostanu,

protože můj osud je chabí,

a tak jen potápím se v nejistotě,

a čekám kdo mě zradí....