Kapitola 8
Redd uslyšela dopadání kapek po doupěti. Při spaní sebou divoce sebou cukala, že při spaní Beta naštvaně vrčel. Na obloze silně zablýskl hrom. Potom i víckrát. Po čase dokonce co nejsilněji udeřil silný blesk. Lekla se a povyskočila. Bála se, že Beta nebo nikdo jiný se probudí, ale všichni hlasitě pochrupovali. Všimla si, že George, i BrokenFace při spaní mluvili - bylo to spíše potichu, takže přesně nepoznala co tam říkají. Najedou cítila štiplaví pach kouře. Rozhodla se, že si vydá kouknout. Nervózně našlapovala ven a něco si šeptala. Všimla si, že už mohla chodit normálně než si myslela. Už se ocitla venku. Okolo nic nepohlédla, ale když pohlédla na les na druhé straně, musela uskočit a s vykulenýma očima ztuhla. Zůstala stát v měsíčním svitu. Hořelo a z lesa se kouřili velké, šedivé mraky. Oheň se k nim z daleka blížil.
,,Hoří!" Vyjekla aby je upozornila. Všichni k Redd unaveně přicouvali a zívali. Když ale se podívali na samé místo, splašeně křičeli. Oheň už u nich byl jen pár stop. Zachvátila je panika.
,,Berte co nejvíc jídla, co můžete!" Přikázal George a z hromádky kořisti vzal malý úlovek; malého dinosaura. Paniku utišil mocní řev. Přes šlehací plameny se z lesa vynořil velký plaz s rohy na hlavě. Měl hrozně malé přední tlapy.
,,Carnatasaurus!" Zařval vyplašeně George. ,,Berte jídlo! Hned!" Ostatní než na Redd brali úlovky. Ta stála nehnutě jak skála. Beta popadl dva malé dinosaury a doběhl k ní. Nemohla s vytřeštěnýma pohnout z místa. Vykulila oči ještě víc když se Carnatasaurus vydal k nim. Dloubl do ní a tlačil ji pryč ze svých sil. Redd zavrtěla hlavou a zamrkala. Uvědomila si, že musí jít, oheň už byl blízko ní! Doběhla k úlovkům. Vzala si dva stejně jako její bratr.
,,Máte všichni?" zajímal se George. Všichni rychle přikývli. ,,Tak honem do lesa!" Vykřikl přes rameno. Beta popoháněl Redd kupředu do lesa. Celou dobu běželi mezi hromadě větvičkami, křoví, kapradím a stromy. Redd se ohlédla přes rameno. Carnatasaurus se už zastavil u ohně který pojídal jejich doupě. Rychle změnil směr a rozběhl se do blízkých stromů. Zařval mohutně ještě víc až jí to ničilo uši. Zase se dívala do předu a Beta jí pořád popoháněl.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro