Otevřela oči. Ačkoliv bylo okolo ticho, které rušilo jen šumění větru a zvuky, které vydávala zvěř žijící v lesích, přesto se nedokázala na meditaci dostatečně soustředit. Něco ji rušilo. Nešlo o přírodu, něco rušilo její pocity.

Zklamaně se posadila na kámen a začala otrhávat trávu, která rostla zpoza něj. Rozhlédla se po nebi, jako by čekala, že odtamtud každou chvíli vyletí stíhačky Prvního řádu. Ale konec konců, byla s Odbojem na Thaaru, neobydlené planetě, kde si zřizovali novou základnu a byla malá šance, že by je zrovna tady našli.

Rey si překřížila nohy do tureckého sedu, uvolnila se a zavřela oči. Myslela na Sílu, na tu Sílu, která je všude kolem - ve zvířatech, rostlinách, v zurčícím potůčku, který protékal kolem... Pátrej ve svých pocitech. Pátrej ve svých pocitech. Pátrej-

Otevřela oči a hlasitě vydechla. Opět se její myšlenky dostaly k Benovi. Nechtěla mu říkat Kylo Ren, už jen proto, že nebyl Kylo Ren. Poznala v něm dobro. Měl ho v sobě, jen kdyby se nechal přesvědčit! Přeci jen, byl to syn Leii a Hana, nejhodnějších lidí, které Rey poznala. Ti nebyli zlí, stáli na správné straně.

Chtěla vstát, když za sebou uslyšela křupnout větev. Bleskově se otočila a zažhnula světelný meč, připravená se neznámému bránit.

,,Klid, to jsem já!" Finn zvedl ruce do obranného gesta. Rey sklonila meč a deaktivovala ho. ,,Promiň, vyděsil jsi mě," omluvila se a připnula si meč k opasku. Lehce se na Finna usmála. ,,Stejně jsem ale už chtěla jít, nějak se dnes nedokážu soustředit."

Finn jí zastoupil cestu a ustaraně se na ni podíval. ,,Máš zase ty vize? O něm?" Nemohla přeslechnout, jak byl jeho hlas naplněn odporem, když o Benovi mluvil. ,,Ne," odpověděla a pokrčila rameny. ,,Ale myslím na něj. Na to dobro, co v něm zůstalo, které by šlo osvobodit, jen kdybych... Kdybych věděla jak."

Finn naklonil hlavu ke straně. ,,Vždyť jsi ho nenáviděla," namítl. ,,Říkala jsi, že je to zrůda, která zavraždila vlastního otce. Chtěla jsi ho zabít." Rey se vyhýbala očnímu kontaktu. Dívala se do jehličí nad její hlavou. Finn měl pravdu. Na druhou stanu ji to však podráždilo, aniž by věděla, co jí na tom vadí.

,,To už je minulost," odsekla nakonec a pak už promluvila normálně. ,,Nevíš, jaký doopravdy je. Já ho poznala a vím, co v sobě má. Finne," obrátila se na něj a pohlédla mu do očí. ,,Je v něm světlo."

Finne se zachmuřeně podíval na zem. ,,Rey, copak věříš, že ho obrátíš? Vždyť se pokouší o to samé  - převést tě na Temnou stranu Síly. A když ani jeden neuspěje, skončí to tím, že jeden zabije druhého."

Rey zalapala po dechu. Nechápala, jak tohle může Finn říct. Ještě ke všemu tak chladně. Založila si ruce na prsou na zamračila se. ,,To je to, co jsi mi chtěl říct?! Kvůli čemu jsi sem přišel?!" Chápala, když tohle o Benovi říkali ostatní, ale od Finna by to nečekala. Nikdy o ní nepochyboval.

Finn zavrtěl hlavou. ,,Ne, proto ne. A je mi líto, jestli jsem se tě nějak dotkl. Přišel jsem ti dát tohle."

Z kapsy vytáhl lesklý stříbrný řetízek s přívěskem. Podržel ho Rey před očima. Ta na šperk fascinovaně hleděla a lehce se ho dotkla špičkami prstů. Líbil se jí. Přívěsek byl ve tvaru květu rhesi, vzácné květiny, kterou bylo možno vidět vyjímečně a skoro jen zázrakem v pouštích na Jakku. Z jedné strany bylo vyryto její jméno. Rey.

,,Finne," zašeptala dojatě a Finn jí s úsměvem řetízek okolo krku připnul. ,,Doufal jsem, že se ti bude líbit - Poe tvrdil, že mi to omlátíš o hlavu nebo mě na něm uškrtíš." Rey svého kamaráda objala a usmála se. ,,Dej mu pak za mě facku, jo?" řekla a položila mu hlavu na rameno. ,,Děkuju. Nic krásnějšího jsem nikdy neviděla, natož tak vlastnila." Finn, který ji lehce škrabkal na zádech, se usmál. ,,Hlavně pamatuj, co je na něm napsáno. Jsi Rey, bojovnice za Světlou stranu."