Kapitola dvacátá čtvrtá
,,Generál Hux?"
Opravdu to byl on, kdo vystoupil z lodi a za kým vyšlo i několik dalších lidí, kteří na ně mířili zbraněmi. Nebyli to však vojáci Prvního řádu. A Hux také nevypadal jako ten arogantní pitomec, kterého znal. Tvář měl zarostlou vousy, jeho věčně ulízané zrzavé vlasy byly rozcuchané, přes obličej se mu táhlo pár jizev, ale co bylo nejšokující, byla páska přes jeho rameno, na které zřetelně rozpoznal znak Odboje.
,,Možná kdysi," odpověděl Hux a rukou mávl na ostatní, aby sklonili zbraně. Byli to lidé, muži i ženy, kteří měli na oblečení povstalecké odznaky.
,,Co se to děje?" zeptala se Rey a zmateně nakrčila čelo. Hux si mezitím schoval blaster do pouzdra za opaskem a obrátil se na mladou blonďatou dívku, která stála blízko něj.
,,Jyssian, dej Odboji vědět, že jsme se našli," řekl, načež dívka přikývla a odešla do lodi. Pak se Hux podíval na Bena. ,,Je vidět, že role generála Huxe mi šla tak dobře, že jste si ničeho nevšimli," prohlásil a z barvy jeho hlasu bylo jasné, že se cítí pyšně sám na sebe. Pak se lehce usmál a oba dva je přejel pohledem.
,,Vysvětlím vám to, ale chci vědět jednu věc." Opět se zamračil a přimhouřil oči. ,,Je mrtvý? Zabili jste Snoka?" Ben přikývl. ,,Snoke je mrtvý. Ale jak o tom všem víte?"
Hux (pokud se tak vůbec jmenoval) vykročil vpřed a kývl na ně hlavou. ,,Pojďte, všechnu vám řeknu, ale nechci se tu příliš zdržovat. Máme málo času."
Rey si a Benem vyměnila zmatený pohled. Zdálo se mu, že už ničemu nerozumí. Všechno, co do téhle doby bral jako jistou pravdu, se měnilo a překrucovalo do své vlastní verze.
Sešli z nižšího kopce, kde byla travnatá pláň. Na té se zastavili. Rey si založila ruce na prsou a měřila si Huxe nedůvěřivým pohledem. Nezdálo se, že by si toho všiml a pokud ano, nijak to s ním nehnulo.
,,Jako první chci, abyste věděli, že Armitage Hux není a nikdy nebylo moje jméno. Jsem Garyen Taan."
Jak nečekané, pomyslel si Ben a lehce zkroutil rty do strany a Rey nahlas zopakovala ,,Garyen." Ten přikývl a pokračoval.
,,K Prvnímu řádu jsem se přidal, abych získával informace pro Odboj a mohl jim pomáhat. Zároveň jsem ve Snokových řadách začal budovat povstání. Ti lidé, které jste viděli, byli vojáci Prvního řádu, kteří se dali na stranu Odboje. Možná se to nezdá, ale když má někdo deseti tisíce vojáků, tři tisíce lidí se dokáže ztratit."
Ben se zamračil. ,,Tři tisíce?!" Byl si jistý, že Garyen lže. Tolik jich přeci přejít k povstání nemohlo. Garyen však přikývl a dodal: ,,A dalších sedm set jich je různě rozmístěných po lodích. I když... V tohle chvíli už pravděpodobně sabotují První řád tak, že se snaží zabít co nejvíce stormtrooperů. Pak se k nám připojí."
Rey vypadala, že v ní vře krev. ,,Jsi povstalec a nechal jsi je zničit Republiku?!" vyštěkla a Ben jí chytil za třesoucí se ruku. Měla pravdu, ale nesměla se tím nechat ovládnout.
Garyen si povzdechl. ,,Pravda, planety jsou pryč. Ale většina obyvatel byla dopředu evakuována. Republika byla dlouho nápomocná Odboji, bylo jen otázkou času, než přijde někdo a rozkazem ji zničit. Musel jsem to udělat, abych nevzbudil podezření u vyšších důstojníků nebo u Snoka samotného..." Pak obrátil svůj pohled na Bena. ,,O tobě nemluvě. Bylo lepší, když jsi mě nesnášel, než aby jsi zjistil, co se doopravdy děje."
Pak se obrátil na Rey. ,,Přišli jste na to. Sledoval jsem tě a dával informace Odboji, protože by bylo příliš nebezpečné nechat tě propadnout Temné straně."
Ben si založil ruce na hrudi, protože mu stále nevěřil. Garyen si jeho pohledu všiml a zkroutil rty do strany. ,,Stále mi nevěříš, že?" Ben nemusel odpovídat, jeho pohled plný nedůvěry mluvil za vše. Garyen si povzdechl a sáhl do kapsy, z nějž vytáhl malý přístroj. Poněkud prudce ho vtiskl Benovi do rukou. ,,Pokud nevěříš mně, třeba budeš věřit své matce."
Benovo srdce se bolestně sevřelo. Neviděl svou matku tak dlouho... V noci ho někdy pronásledovaly sny, ve kterých k němu mluvila, nebo v horších případech sledoval, jak umírá. Vždy, když se vzbudil, cítil vztek, strach a smutek, které většinou filtroval tím, že něco zničil. Nebyl ještě připravený vidět její tvář.
Cítil, jak ho Rey lehce hladí po ruce. Ona jediná věděla, co teď cítil. Ben vrátil Garyenovi jeho přístroj a vydechl. Dobře věděl, že kdyby Garyen lhal, nikdy by nemohl zjistit jednu z Benových slabin, protože ji na sobě nikdy nedával znát.
,,Dobře, věřím ti," pronesl nakonec a Rey přikývla. ,,Já také."
Garyen se potěšeně usmál. ,,Dobře, budu potřebovat vaši pomoc. Proto jsme se vás vydali hledat." Na chvíli si je přeměnil pohledem a pak spustil. ,,Válka je u konce a v galaxii probíhají ty největší boje za celá léta. Na některých místech se První řád vzdal, jinde ale pořád bojují. Odboj má šanci na vítězství."
Podíval se na Bena a v očích mu zajiskřilo. ,,Dameron mě informoval o tvém plánu na vyzvání Snoka na souboj. Teď, když je mrtvý, se můžeš prohlásit za velitele Prvního řádu a ukončit to."
Ben si vyměnil pohled s Rey, která se na něj povzbudivě dívala a přikývla. Ben se otočil zpět na Garyena.
,,Souhlasím, ale pod podmínkou, že pokud se kdokoliv z Prvního řádu vzdá, nebude mu ublíženo. Vojáci se budou moct přidat k Odboji a pomohou s napravením škod. Pokud budou odporovat, je na Odboji, co s nimi udělají."
Garyen párkrát pokýval hlavou. ,,To zní fér." Pak udělal pár kroků směrem k lodi, ve které přiletěli. ,,Poleťte s námi. Máme namířeno na planetu Aewym, kde teď probíhají ty nejhorší boje."
Rey položila ruku na světelný meč, který měla u pasu. Pak natáhla ruku k Benovi, který se jí chytil a propletl si s ní prsty.
,,Pomůžeme jim a celá galaxie uvidí, že naděje stále žije."
Tak se po delší době zase ozývám😄 Kapitolu jsem sice měla rozepsanou a chtěla jsem ji vydat dřív, ale nějak se nepovedlo, hlavně proto, že jsem nebyla schopna napsat víc jak sto slov, která jsem pak stejně smazala, protože to nedávalo smysl :/
No nic, teď přes karanténu bych toho mohla napsat víc, tak snad se povede😄 Buďte v téhle bláznivé době v bezpečí a zůstaňte zdraví🙏🍀
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro