8. kapitola
Na hodině lektvarů se i Křiklan rozhodl, že udělá nový zasedací pořádek.
A aby s tím neměl tolik práce, řekl, aby se posadili tak, jak sedí na přeměňování.
Samozřejmě že se nikdo ani nehnul, a tak zřejmě Křiklan usoudil, že to nechá být a něco vymyslí sám.
Jenže pak se přihlásil Draco.
„Ano?“ kývl Křiklan.
„Pane profesore, já sedím na přeměňování s Grangerovou. A za námi sedí Zabini a Potter, za nimi Weasley a Goyle -“
„No vidíte," zamručel Křiklan spokojeně. „Tak šup, přesedat."
„Fakt díky, Malfoyi," zamračil se Ron a drknul do něj.
Blonďák na to ale nereagoval a šel si sednout k Hermioně.
„Proč jsi to udělal?“
„Chtěl jsem ti něco dopovědět. Z přeměňování jsi zdrhla,“ odpověděl jí.
„Já jsem nezdrhla!“ namítla.
„Vůbec ne, Grangerová."
„No možná," přiznala.
„Ale teď nemůžeš, teď si mě prostě poslechneš, i kdybys nechtěla."
„Fajn."
„Chci, abys byla moje kamarádka,“ řekl jí Draco do očí.
„A to jako-"
„Slečno Grangerová, prosím," naklonil Křiklan hlavu.
„Promiňte, pane profesore," omluvila se.
„Opište si prosím poznámky z tabule," řekl profesor a otevřel obě dvě křídla tabule, načež se pustili do opisování.
„Tak co, Grangerová?“
„Co co, Malfoyi?“
„Nechceš být moje kamarádka?“
„Zbláznil ses? Já a tvoje kamarádka? Neexistuje."
„Proč ne, Grangerová?“
„Pane Malfoyi,“ napomenul jej profesor Křiklan.
„Pardon," protočil Draco oči a už se věnoval psaní.
„Proč tak stojíš o to, abych byla tvoje kamarádka?“
„Protože-"
„Víte vy co? Dostanete školní trest, dneska-“
„Dneska večer čistím poháry ve Velké síni," řekl Draco.
„A kdo vám ten trest dal?“ zeptal se profesor Křiklan.
„Profesorka McGonagallová," odpověděl blonďák.
„V kolik končíte vyučování?“
„Ve dvě," pípla Hermiona.
„V půl druhý," řekl Draco.
„Ve tři hodiny se -“
„Ale dneska je výběr do famfrpálového-“
Křiklan zvedl ruku, aby zmlkla, a tak tak Hermiona učinila.
„Zítra v noci budete mít školní trest. V Zapovězeném lese.“
„Ne,“ zakňučela Hermiona.
Nechtěla do lesa a už vůbec ne s Malfoyem, kvůli podělanému školnímu trestu.
„Pane profesore, ale já bych klidně mohl i po vyučování,“ pípnul najednou Draco.
Mohlo se stát, že by se třeba proměnil dřív a vyplnila by se tak jeho nejhorší noční můra.
Ublížil by nevinnému člověku.
„Půjdete zítra večer a...a nebo počkejte ne. Půjdete ve čtvrtek, v pátek ráno máme lektvary, takže mi donesete to, pro co vás pošlu. No vida. Takže půjdete ve čtvrtek večer ať už o vás nevím," řekl Křiklan naštvaně a chopil se pergamenu.
„Tys tomu dal, Malfoyi."
„Já? To ty tady meleš, Grangerová," zlobil se Draco.
„Jistě," protočila Hermiona oči. „Nebudu tvoje kamarádka ani kdyby to měla být moje spása," sykla a po zbytek hodiny na něj nepromluvila.
„K čertu s tebou, Grangerová."
***
Odpoledne se Draco vydal podruhé za celých šest let do knihovny.
Nikoliv však kvůli knihám, nýbrž kvůli dívce, která mu nedopřála chvíli klidu.
Takhle, ona mu ten klid dopřávala až moc, ale jeho hlava ne, neboť na ni pořád myslel.
„Grangerová!“ zvolal nadšeně, když ji našel hned u prvního regálu.
Oddíl Mudlovských knih.
To si mohl myslet.
Posměšně si odfrkl, ale vydal se za ní.
„Nekřič," zašeptala a vytáhla knihu z poličky. „Co tu chceš?“
„Jdu za tebou," protočil oči.
Jakoby to nebylo zřejmé, divná holka.
„Proč?“
„Chci s tebou mluvit. Bez urážek, bez pomluv, prostě si s tebou jednoduše promluvit."
Hermiona se na něj chvíli koukala, ale pak si povzdechla a vydala se ke schodům do galerie.
Draco zůstal stát dole a také si povzdechl.
Tohle bude těžké.
Kudrnatá brunetka se na něj ale otočila a rukou mu pokynula, aby šel za ní a on neváhal a hned se za ní rozběhl.
Když vyšli nahoru, usadila se Hermiona ke stolku a Draco naproti ní.
„No?“ podívala se na něj.
„Tak podívej. Já nesnáším tebe, ty nesnášíš mě, dělali jsme si oba dva naschvály, tak co kdybysme to smázli a začali znova?“
„Ty chceš začínat znova, Malfoyi?"
„Hele, já vím, že to, co jsem ti dělal, bylo hnusný, ale dělal jsem to proto, že jsem musel."
„Tak musel. Musel jsi mě urážet, kdykoliv jsem kamkoliv přišla?“
„Jo musel, protože všude se mohl někdo dívat a všude pak někdo mohl roznést, že se pachtuju s lidma jako jsi ty. Ale teď už je to jedno. Podívej, Grangerová, já potřebuju kamarádku. A potřebuju tebe."
„Protože?“ zvedla obočí.
„Protože, Hermiono, si s tebou báječně rozumím a protože navzdory tomu, že jsi mudlorozená jsi tak skvělá, že to ani nemá přirovnání."
„Malfoyi, ty seš nemocnej," zavrtěla Hermiona hlavou a v tu chvíli Draco vyvalil oči a začal se bránit.
Zněla daleko přesvědčeněji než na hodině.
„Proč jako?“ zeptal se a založil si ruce na hrudi.
„Tohle neříkáš nikomu, ani svým kamarádům ze Zmijozelu.“
„Jak to můžeš vědět?“
„Neříkals to ani svojí dokonalý přítelkyni,“ zamračila se brunetka.
„Co to bylo za tón? Žárlíš snad, Grangerová?“ ušklíbl se Draco.
„Pansy je dokonalá, všichni to vědí a nikdo se jí nevyrovná, to dává jasně najevo a je to pravda,“ vysvětlila Hermiona rychle.
„Teda Grangerová, já zírám."
„Umím být upřímná, nejsem jako ty nány, co radši hezký holky pomlouvaj, než aby řekly, co je zřejmé. Pansy nemusím, ale musím uznat, že co se týče zevnějšku, je dokonalá. A kluci by na ní stáli řady, kdyby nebyla tak namyšlená."
„Takhle o ní mluvit nebudeš," zamračil se.
„Podívej a to je přesně to, proč my dva nemůžeme být kamarádi. Já se snažím upozornit tě, že nejen vypadáš nemocně, ale chováš se divně a ty na mě hned vyjedeš. A pak se zase normálně a upřímně bavíme o tvojí hezký přítelkyni, pardon, ex přítelkyni a ty po mně vyjedeš znova. Takový kamarádství by prostě nefungovalo, Malfoyi, chápeš?“
„Nejsi fér."
„Nikdo nikdy nemůže být férový vůči všem," pokrčila rameny nebelvírka.
„Co kdybych byl nemocný? Co kdybych potřeboval kamarádku, abych na tu nemoc zapomněl?“
„Pak si myslím, že Daphne Greengrassová ti bude dobrou kamarádkou, ne?“ ušklíbla se a dala se na odchod.
„Hermiono, počkej,“ zamračil se blonďák. „Proč ti to je jedno?“
„A proč tak zoufale chceš, abych byla tvoje kamarádka?“
„Ty, Potter, Weasley, vy jste nejlepší kamarádi. A mně se líbí, jak držíte při sobě, jak jste si věrní a tak. Chtěl bych mít kamarádku jako jsi ty, protože vím, že ty kamarády nikdy nezradíš.“
„To na mě teď budeš zkoušet přes city?“
„Jsi skvělá holka, Grangerová.“
Hermiona se pousmála, potom s povzdechem zakroutila hlavou a vydala se zpátky dolů, zatímco Draco byl celkem spokojený s tím vším.
„Kamarádi?“ zavolal na ní přes knihovnu.
„Kamarádi!“ zakřičela Hermiona odpověď ode dveří.
„Pssst!“ ozvala se přes celou knihovnu madam Pinceová.
Samozřejmě že ho nepovažovala za kamaráda, ale co není, to může být.
A to samé si říkal Draco.
Ten si říkal, co není, to bude.
A tak tedy bude.
Za každou cenu.
Vítej u nové kapitoly! 😊
Jsem moc ráda, že jsi tu. ❤️
Omlouvám se, že mi to dneska tak trvalo, ale prakticky před chvílí jsem vstávala. 🙈
Jaký máš na toto nové přátelství názor? 😏
Budu ráda, když se se mnou o něj podělíš. 🥰
Tak zase ve středu! 💖
Deni Grangerová-Malfoyová ❤️💚💙💛
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro