Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

11.

 Lidi no už jste se dočkali ! Vím trvalo to ! Ale tak snad se vám líbí a budou nějaké koments ! Ďekujii a pro všechny co mají rádi 1D tak pro vás budu mít dobrou správu ! budu na ně psát povídku !

"To nemůže myslet vážně , že ne ?! " zakřičela jsem do šatníku . Nikde nebyli žádné  normální věci jako například mikiny , kalhoty, nebo nějaké normální sukně . Košele tam sice byli ale takové že jsem od nich byla 2 metry a viděla jsem že jsou průhledné všechny .  Nic pořádné tady nebylo , prohrabávala jsem všechny skřínky , šuflíky i věšáky no jediné co se dalo jakž takž byli kalhoty s dírama . Na kterých sice bylo víc děr než látky . A tílko s tak velkým výstřihem že jsem si myslela že je to vlastně vesta . Na to jsem hodila nějakou kožešinovou vestu a já se do ní zabalila . Hodila jsem se na postel a ani jsem nevěděla co mám dělat jenom sem ležela . No za chvíli jsem venku zaslyšela pomalé kroky . 

"Maličká kde jsi ?" zavrněl někdo ode dveří  . Já jsem se jenom schoulila do kožíšku. 

"Koťátko ale já tě vidím ," mluvil mile a bylo cítit že se usmívá . Postel vedle mně se pohla a někdo mě začal hladit po zádech . Pomalu jsem se stoulila k teplu těla a pomalu zaspala . Vzbudil mě až dotek studených prstů na ruce . 

"Maličká vstávej , bude večeře ," zašeptal mi někdo těsně vedle ucha a o můj krk se otřel studený dech . Já se tak lekla až jsem spadla z postele . Na zemi jsem zakňučela a schoulila jsem se do deky kterou jsem stáhla se sebou . 

"Jěště si ublížíš prcku ," zasmál se někdo z postele . Postavil se a přešel ke mně  začel mně pomalinku vyhrabávat z deky . Dával pozor na mou ruku aby mi neublížil jěště víc . 

"Bude večeře tak přiď do jídelny ," pohladil mně po vlasech a odešel . 

Já konečně po dlouhé době otevřela oči a podívala se kolem sebe .Postavila jsem se , deku jsem položila na postel a pomalu jsem šla ke dveřím no zaslechla jsem z poza nich křik. Přitiskla jsem ucho na dveře abych slyšela co nejlépe . 

"Jak si tohle ku°va představuješ Nathanieli !!" křičel někdo dole . 

"Já jak si to představuji ? Já ? Já se k ní snažím chovat mile né jako k poslední děvce jak se k ní chováš ty Adriene ! Někdy nemůžu uvěřit že my dve sme rodina !" křičel Nathaniel .

"Je moje já jí koupil !" 

"Ty ? Ty? Jenom ty ?! Mně se zdá že věčšina tich peněz byla moje !!" křičel Nathaniel .

"Bylo to fifty ,fifty ty idiote!!"  

"Já jsem idiot ? To ty si potřebuješ dokazovat že jsi něco víc na malé bezbrané holce kterou vlastní otec prodal ?!"

"To mi je jedno ! Já té malé k°rvě ukážu co smí a co ne !" vykřiknul. Slyšela jsem jěšte Nathaniela jak se ho snaží zastavit no já už slyšela jenom dupot nohou . Já se po zemi snažila doplazit se k posteli a schovat se . Náhle někdo rozrazil dveře . Byl to Adrien a v ruce mněl pásek . 

"Tak a teď ti ukážu ! 

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro