10.
Prosím čítať pod poviedkou !!
"Tak se mi to líbí maličká , jsi opravdu nádherná ! Nelituju že jsem si tě vybral . A on mi chtěl nakecat že má pro mně někoho jiného c ! Však nevadí my si spolu užijeme zábavy dost." zašeptal tajemně a mně se zježili chloupy i na hlavě . Jenom jsem se na nej koukala jako opařená . Bála jsem se i pohnout i když se usmíval . No to nebyl takovej ten normálí úsmněv to byl jako těch panenek z hororů .
"Co je malá nechceš se aspoň převléct ?" zapředl si pro sebe .
"To by bylo super ," řekla sem tak jako kdyby bez hlasu .
"Neslyšel jsem !" napomenul mě .
"Bylo by to super !" křikla jsem trochu a hned jsem se chtěla někam schovat protože jsem očekávala trest .No on se jenom usmál . Připnul mi na krk obojek s vodítkem . Nebránila jsem se protože oproti tomu nepohodlnýmu obojku z kovu který mi dali ti idioti tenhle byl mněký a příjemný jako samet . Jemně zatahal a já se pomalu vydala za ním . Nohy i ruce sem posouvala po mněkém koberci . No když sem se trošku víc zatížila na mou zlomenou ruku bolestně jsem sykla.
"Si vpořádku ?" zeptal se starostlivě .
"J...já mám asi zlomenou ruku," zašeptala jsem trochu bojácně .
"Chudinko moje maličká ," usmál se a pohladil mně po hlavě , já ucukla no on mně opravdu jemně pohladil . Podíval se na mou obvázanou ruku a já se pousmála .
"Poď sem ," zašmátral do prázdna aby si mně přivolal . Já trochu váhavě přišla až k němu a on si mně rychle vyzvednul do náruče až jsem nadskočila .
"Drž se abys nespadla ," řekl a už kráčel dlouhou chodbou . Dívala jsem se všude naokolo všude byli obrazy . Chodba byla opravdu dlouhá ale měla hodně oken a všechno hrálo barvama.
"Aby ti ,ty očká nevypadli když je tak otevíráš ," usmál se a jemně mně líbnul na nos. Já radši oči ůplně zavřela a nechala se jenom nést . Bylo to celkem příjemné , po celkem dlouhé chvílimně položil na něco měkké když sem otevřela oči zistila sem že je to postel . Obrovská postel v obrovským pokoji . Ani sem se nemohla rozkoukat . Teď jsem se bála i já že mi oči vypadnou. Bylo to tam překrásne . Opravdu jsem mněla posit že jsem v nebi.
"Koťátko nekoukej tak na všechno , je to tvoje jenom tvoje," usmál se a sednl si vedle mně i s lékarničkov . jemně mi zvednul ruku a položil si jí na nohy .
"Možno to bude trochu bolet , promiň," pousmál se a odvázal mi ruku . Ta fialová nebyla už tolik vidět . No aspoň méně . Ruku mi znovu něčím natřel a ruka znovu přestala bolet. Obvázal mi jí novým obvazem. Postavil se a odnesl lékarničku . Já se postavila a vratkými krůčky jsem vešla do šatníku . A nemohla jsem uvěřit vlastním očím .
"To nemůže myslet vážně , že ne ?!
Už tu mááme ! 10 časť !!!!!! WoW!!! ste úžasný 3,6 ! Milujem vááás všetkýých !! Naozaj vám moc všetkým ďakujem za podporu !!!! Ďalšia info je to že v utorok ma čaká súťaž takže zajtra a pravdepodobne ani v utorok nebude kapitola :/ mrzí ma to ,ale snaď mi odpustíte . Zároveň mi prosím všetci držte palčeky ! Budem to potrebovať . Takže asi len to , papa
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro