Kapitola jedenáctá aneb Majino první BDSM :D

Rusovláskova ústa se roztáhla do širokého úsměvu, když spatřil, jak sebou druhý muž, připoutaný k pranýři, polekaně a dezorientovaně škubl. Hlavou se snažil otáčet ze strany na stranu, aby se pokusil zahlédnout cokoliv, čeho by se mohl chytnout, ale kvůli těsnému pranýři a hedvábnému černému šátku přes oči se mu to nepodařilo. Tvář měl ztěžka staženou kvůli dřevěnému míčku, který mu znemožňoval cokoliv říkat, či se slovně bránit a svaly po celém těle napjaté, jak se v hloubi duše připravoval na nejhorší. Očividně neměl tušení, co ho čeká a to se Sasorimu neuvěřitelně líbilo. Na vteřinu se zastavil a oříškově hnědým pohledem přejel po celém jeho těle, které se v matné záři luceren lesklo jako antická socha vyrobená z diamantu. Pomalu, užívaje si každý nově objevený centimetr, sjížděl zrakem po jeho napínajícím se, zlehka se chvějícím těle. Přejel přes vypracovaná, široká ramena, přes prsa se ztvrdlými bradavkami připomínající dva lahodné hroty, které jen zvaly k ochutnání, přes pevné břicho s bílými chomáčky chloupků táhnoucími se až dolů k prozatím povadlému rozkroku.

Akasuna sice stoprocentně nevěděl, zda jsou na stejné straně barikády, ale vzhledem k tomu, jak se na něj jeho komorník vždy díval a k tomu, jak moc se mu hněvem leskly jeho zvláštní rudofialové oči, když ho načapal s Filipem v kuchyni, měl jisté podezření, že by tomu tak být mohlo. Nyní byl sice ještě v naprosto klidném stavu, ale on si byl jistý, že ho svým počínáním dokáže vzrušit. Jemu samotnému se kalhoty pomalu, ale jistě napínaly, až měl sto chutí, promnout se znovu přes jejich látku, ale nakonec se ovládl a jen několikrát zamrkal.

Udělal k němu několik kroků a začal jej pomalým krokem obcházet kolem dokola, aby si jej pořádně prohlédl i zezadu, a svou pozornost okamžitě zaměřil na jeho dokonale kulaté hýždě. S úsměvem na rtech nakrčil obočí, silně stiskl důtky v ruce, než se napřáhl a uštědřil mu další ránu, až kůže jednotlivých vláken pořádně mlaskla přes jeho rozechvělou pokožku. Hidan se celý napjal a něco zamumlal, ale kvůli ucpaným ústům nebylo slyšet co. Jeho pán zatoužil, slyšet z jeho úst vycházet hlasité steny a prosby, ať jeho trápení konečně ukončí, ale ještě ne. Ještě stále byli na úplném začátku.

Zlehka se kousl do rtu, poodešel dalších pár kroků a znovu jej udeřil do hrudi, dávaje si tentokrát setsakramentský pozor, aby zavadil o ztopořené bradavky. Stačil jen jeden lehký švih, aby se bělovlásek znovu otřásl a cosi nesrozumitelného zamumlal.

Hnědooký tentokrát přistoupil až úplně k němu, stoupl si na špičky a celým tělem se přitiskl na to jeho, chladné a přesto počínajícím strachem rozpálené. Nemohl si pomoct, ale to, jak ho měl celého ve své moci, ho vzrušovalo a dodávalo mu do každé z chtivých buněk dokonalé opojení. Ještě víc se na něj natiskl a natáhl se přímo k jeho oušku. Napřáhl se a důtkami ho, tentokrát již mnohem silněji než předtím, plesknul přes bok a sám tiše zavrněl.

"Já vím, že vypadám jako malej neškodnej panáček," zašeptal a zlehka, sotva nepatrně, se svými rty otřel o jeho ušní lalůček, až musel sám tiše vydechnout. Moc dobře cítil všechny ty elektrizující impulsy, které mezi nimi probleskovaly. Hidan to očividně ucítil také, jelikož sebou celý lehce škubnul, až se k němu tím pohybem ještě víc natlačil a zavadil o jemnou látku jeho drahého oblečení. "Ach, ale takhle to ve skutečnosti vůbec není, víš?"

S posledními slovy si důtky na moment znovu zastrčil do kapsy, zvedl ruku a zamířil rovnou k jednomu z jeho vzrušených hrotů. Kousl se do rtu a v okamžiku, kdy pravou bradavku konečně promnul mezi drobnými prsty, znovu zapředl jako spokojený kocourek. Několik okamžiků ji zkušeně a něžně hnětl, něž ji stiskl o něco víc silněji a štípnul jej do ní.

"Být na ulici, tak možná máš kvůli své postavě převahu ty, ale tady... tady jsi zcela v mojí moci. A musíš pochopit, že jsi mě opravdu moc rozzlobil," šeptal, zatímco si stále pohrával s jeho tělem. Upustil od svého předchozího snažení a dlaní zlehka přejel po hrudi ze shora až dolů k bříšku a zase zpět na prsa, do nichž se poté zaryl delšími nehty, až hromotluk ucukl, "Rozzlobil jsi mě tak moc, že tě prostě musím potrestat, to snad chápeš. Ale... co bych to byl za správného pána, kdybych ti dal za trest něco, co by poškodilo tvůj... příjemný vzhled?"

Zeširoka se usmál, celý se propnul a vsál jeho lalůček do horkých úst. S potěšením zjistil, že sebou jeho momentální otrok cuknul a pokračoval dál. Několik vteřin ho nadšeně žužlal, pohrával si s ním jazykem, než začal tvrdě sát. Když se od něj po několika sekundách znovu odtrhl a poodstoupil stranou, nadšeně zjistil, že se ve svém odhadu nemýlil. Hidanova jindy bledá tvář se červenala a v rozkrok se začínal probouzet.

Teď konečně začne ta pořádná sranda, uchechtl se v duchu, než opět sebral důtky a jednou dobře mířenou ranou ho prudce švihnul přes svalnaté břicho.

V okamžiku, kdy Akasuna začal s trestem, netušil Hidan, co od toho očekávat a popravdě se někde v hloubi duše docela bál, co by to mohlo způsobit. Kdyby se jejich sektě nějakým zvláštním způsobem podařilo zjistit, že se sám snažil naplánovat vraždu regenta, která se nepovedla a že za to od svého zaměstnavatele schytal ponižující trest, nejspíš by se mu všichni pěkně vysmáli, že asi už vyšel ze cviku, avšak ve chvíli, kdy se na něj drobný mužík nalepil a začal ho osahávat, mu okamžitě došlo, odkud vítr vane.

V ten moment měl jen pouhé dvě možnosti. Převzít nad situací kontrolu hned, co by mu druhý sundal ten připosraný kus dřeva z úst, anebo hrát s ním jeho oplzlou nestydatou hru a čekat, co se z toho vyvrbí. I když by byl velice rád pánem situace, musel uznat, že to, jak si s ním druhý muž hrál, se mu docela líbilo. Sice jej neviděl, ale z jeho hlasu byla dost dobře patrná převaha a jistá obscénní energie, která ho vzrušovala a v kombinaci s drápání nehtů a úderů důtek způsobovala, že se jeho krev začínala hrnout do nižších, a jak je moc dobře znal, chtivých partií.

Z přemýšlení ho vyrušil další úder přes břicho a podbřišek, až ho některé střapce zlehka štíply přes probouzející se penis, díky čemuž se mu vlna horka začala šířit každou buňkou každé končetiny a soustředila se jak do jeho palců u nohou, tak do rozkroku. Pokusil se přes předmět v ústech něco zamručet, doufaje, že by mu jej snad rusovlásek mohl sundat, ale nic takového se nestalo.

Místo toho se potemnělým, pro něj zcela temným prostorem, rozezněl zvonivý pobavený smích a o vteřinu později se mu na záda natisklo jiné, a podle vybouleniny, která mu tlačila do nahého zadku, nejspíš chtivé tělo.

"Já vím, že bys chtěl něco říct," šeptal mu do ucha. Na vteřinu vyplázl jazyk a špičkou obkreslil jeho celou konturu, než pokračoval, "A rád bych ti to sundal, ale kde mám tu jistotu, že už mě budeš poslouchat? Že přesně doslova a do písmene splníš všechny moje rozkazy a nebudeš odmlouvat jako před týdnem nahoře v kuchyni? Nebo před chvíli s tím oblečením? Jak mám vědět, že když ti sundám tu pásku, budeš se na mě dívat jako poslušný sluha bez špetky majetnickosti v očích?"

Hidan vykulil oči, což jeho pán samozřejmě nemohl vidět a škubnul sebou, jak chtěl něco říct, ale hned na to se mladší znovu rozesmál.

"Ach ano," zavrkal, prostrčil ruku dopředu a v dlani poprvé konečně stiskl jeho krví se nalévající přirození, a měl co dělat, aby se mu v ten okamžik nepodlomila kolena. Ještě sice stále nebyl úplně postavený, ale Sasori se cítil jako v nebi. Ten hromotluk pod ním pracoval několik dlouhých týdnů a on si už od začátku představoval, jaké by to bylo, kdyby se ho mohl dotýkat, ale realita byla sakra o dost lepší, než všechny ty zvrhlé představy. "Moc dobře jsem si všiml toho, jak se na mě díváš..."

Bělovlasý Jashinista zalapal po dechu a v hrdle mu vyschlo, když ucítil, že se kolem jeho mužství obtočila drobná, až překvapivě jemná dlaň a byl by se kousl do rtu, kdyby mu to ten zpropadený kus dřeva v jeho puse umožnil, ale takhle se zmohl jen na spokojené předení. Kvůli černé pásce přetažené přes obě oči vůbec nic neviděl, a tak jeho další smysly byly mnohem bystřejší než obvykle. Díky tomu mohl naprosto dokonalé vnímat horkost jeho ruky, která se na jeho péru činila a v pomalém tempu se ho snažila přivést k šílenství, a smyslnost jeho hlasu.

Drobná ručka mu šikovně přejížděla po celé tepající délce, než se zastavila na sametové špičce a palcem ho jemně pošimrala, rozetřela první známky preejakulátu pod celém žaludu a dráždila ho k nepříčetnosti, zatímco mu v uších hrál dokonale znějící smích.

Měl sto chutí, zavrátit hlavu dozadu, ale přes ten připosraný pranýř to prostě dost dobře nešlo! Několikrát se pokusil se pohnout, ale dosáhl pouze toho, že mu ucho ovál horký závan Sasoriho dechu.

Sasori za moment přestal se svým snažením a prsty ještě stále mokrými od preejakulátu vyrazil k jeho hrudi, aby v nich promnul obě vzrušené bradavky. Několik vteřin jednu z nich žmoulal, než druhou lascivně štípl, a pak od něj na moment poodstoupil. Obešel ho, tak, aby mu hleděl do tváře a o vteřinu později ho důtkami udeřil rovnou do napnutého rozkroku.

Hidan sebou prudce zacloumal, až řetězy u jeho nohou zarachotily a přes dřevěnou pomůcku v ústech zakňučel.

Sasori se ušklíbl a sklopil pohled, aby se konečně zadíval na jeho napnuté přirození a musel uznale kývnout hlavou, když spatřil jeho opravdu vyhovující délku a tloušťku. Na vteřinu si představil, jaké by to bylo, kdyby jej měl uvnitř v sobě a nechal ho do sebe ve zvířecích tempech přirážet, než se k němu opět přiblížil a pevně jej stiskl v dlani.

"Chceš snad říct, že když to to vyndám, budeš už naprosto poslušný kocourek? Napořád?" zeptal se, zatímco se sklopenýma, oříškově hnědýma očima sledoval, jak mu narůžovělý žalud vyjíždí ze semknuté dlaně a zase se v ní ztrácí.