„No, nic moc, "mlaskl a na znak padl do velké manželské postele.

Povzdechl jsem si a automaticky jsem zatáhl krvavě rudé závěsy, abych popřípadě zabránil slídivým pohledům. Přešlápl jsem na místě a toužebně jsem se zadíval na jedinou postel v tomhle malém pokoji, který byl jako jediný volný a taky cenově dostupný.

„Půjdu do koupelny, tak tu nic nerozbí a hlavně nikam nechoď."

Zopakoval jsem mu snad už po sté a svlékl jsem si propocené tričko, kalhoty následovaly chvilku na to. Vše jsem hodil na židli a trošku jsem se zaklonil, takže mi křuplo v zádech. Zakňoural jsem, má záda byla mým největším nepřítelem. Jako malý jsem musel chodit na rehabilitace a i tak mě to pořád bolí, i když cvičím a snažím se proto něco dělat.

„Nechcete masáž?" ozvalo se z postele a já se na něj překvapeně otočil.

Prvně jsem to chtěl okamžitě zamítnout, ale představa úlevy od bodavé bolesti byla až moc lákavá. Zakýval jsem tedy souhlasně hlavou a podle jeho pokynů jsem si lehl na břicho a automaticky jsem zavřel oči.

„Máte strašně ztuhlé svaly a tady, " zmáčkl jedno místo a já tiše sykl.

„Měl jste si víc odpočinout, ne řídit až na doraz," začal mě tiše hubovat a dál mi drobnými ručkami přejížděl po zmožených zádech. Nikdy jsem si neuvědomil jak hebkou má pokožku a jak dívčí jsou jeho ruce. Je jako panenka.

„Nejdřív se ale umyjte, nedá se tu dýchat," vymrštil jsem se do sedu, až překvapeně vypískl a spadl na záda do peřin.

„Neštvi mě," naštvaně jsem vstal a snažil jsem se nevnímat jeho rozverný úsměch.

„Někdo tu neumí přijímat pravdu a já to nebudu, detektive," zahihňal se a já si ho přitáhl k sobě. On narozdíl ode mě už ve sprše byl a tak jsem se ani nedivil, když do mě začal bouchat pěstmi a kvičet.

„Notak," z hrdla se mi vydral chrčivý smích.

„Klid, už jdu."

Pustil jsem jej. S žuchnutím dopadl na postel a v naštvaném gestu jako prvotřídní herečka pohodil vlasy a vyplázl na mě jazyk.

Stále se choval jako malé dítě, možná si tím přeci jen vynahrazoval onen ztracený čas... ne, ne ztracený. Ukradený. Ukradli mu dětství.

„Ano, ano tam," vydralo se mi z úst. Mé tělo se napínalo a prsty jsem měl zaťaté do polštáře.

„Přitlač," přivřel jsem oči a o chvilku na tom jsem je šokem a studem zase otevřel.

„Ještě chvilku budete vydávat tyhle zvuky, tak končím masáž, " oznámil mi klidným hlasem a já si nyní přál se jednoduše vsáknout do prostěradla a zmizet.

„Omlouvám se, " vypadlo ze mě po dlouhé době ticha.

„To nic, aspoň jsem Vás stihl zarazit dřív než byste tu začal sténat. Byl byste vlastně první, koho bych udělal jen masáží zad," zahihňal se a já se opět napjal.

„To byl vtip, detektive, nechtěl jsem se Vás dotknout," pohladil mě a naposledy mi zkontroloval celá záda. Pravda byla taková, že jsem se cítil skvěle, dlouho jsem se takhle neuvolnil, jen... Přestal jsem se ovládat a mé chování bylo naprosto ostudné.

Na zádech jsem ucítil cosi mokrého, cukl jsem sebou.

„C-co je to? Přece jsi říkal, že už je konec."

„To nic detektive, " znovu jsem ucítil ten mokrý a zároveň horký pocit na zádech.

„Jimmy, nechej toho," podařilo se mi od něj dostat. Ve tváři měl zvláštní výraz.

„Nelíbilo se Vám to snad, detektive? Vím, že ano," opět tak směšně naklonil hlavu na stranu.

„Jimmy," povzdechl jsem si a přitáhl jsem si ho k sobě. Opět jsem se zmohl jen na neohrabané hlazení jeho třesoucích se zad a opět to kupodivu pomáhalo.

„Já tohle po tobě nechci, Jimmy, nikdo to po tobě už nebude chtít. Byla to jen masáž a já děkuju, že jsi ulevil mým zádům," pohladil jsem jej po vlasech.

„Není za co," odkašlal si a stále si mnouc oči se odtáhl, já si zatím alespoň oblékl tričko.

„Chcete vědět, co udělali té holce? "
Zmateně jsem se na něj zadíval.

Chvilku mi trvalo než mi došlo o kom mluví. Proč ale o své minulosti začal zase mluvit mě nenapadalo.

„Nevím, " odvětil jsem tiše, to že to ani moc vědět nechci, jsem si však nechal pro sebe.

„Prostřelili jí hlavu, " zodpověděl svou otázku a opřel se o rám postele. Koukal se na mě těma velkýma očima, které byly opět bez výrazu. Neuhnul jsem před ním pohledem. Sedl jsem si vedle něj a přikryl jsem nás peřinou. Tohle bude dlouhá noc a já budu muset vydržet ještě nějakou chvíli vzhůru.