,,Páni, tomu říkám kafe!"

,,Já vím."

,,Ale postel mám pohodlnější já."

Pohlédl na mě z protějšího rohu místnosti, kde zrovna u kočičí prolejzky podpíral Čikovi zadek.

,,Poslyšte, nemá váš kocour trochu nadváhu?"

Zasmál se. ,,Jo, ale ne mou zásluhou. Dřív ho měla sestra, pak dostala práci v Texasu a nechala mi ho tu."

,,Mně k vám nějak nešel," připustila jsem a Sean povolil své sevření, takže se tlusťoušek svalil na zem a zamňoukal hromadu nadávek. Jeho páníček si založil ruce na prsou a nadzvedl obočí. ,,Jsme pro sebe jako stvořeni."

,,Jistě, to jste. Určitě je v kočičím světě ten nejatraktivnější kocour," řekla jsem a setřela si slzu smíchu, která mi vyrašila v koutku oka.

,,Chceš říct, že jsem tím pádem já ten nejatraktivnější muž?"

Položila jsem hrnec od kávy na pult a špičkou jazyka si olízla koutek. ,,Odkdy si tykáme?"

,,Tak vzhledem k událostem včerejšího dne..."

,,Když myslíš," řekla jsem a nenuceně pokrčila rameny.

Chce se mi pomstít? Nebo se chce opravdu kamarádit?

Mou pozornost přilákaly Seanovy břišní svaly, když si sundal tričko a zůstal přede mnou jenom v teplácích. Jeho bosé nohy byly...

Ach, Spodní Minie, přeju ti dobré ráno!

,,Nevadí ti to, že ne?"

Pomrkávající jsem se vrátila k jeho atypickému obličeji a odkašlala si.

,,Je to tvůj byt, ne? A navíc bych už asi měla jít," řekla jsem a došla k Čikovi, abych ho pohladila na rozloučenou. Pak jsem se narovnala, abych pohlédla zase na Seana, který stál až moc blízko.

,,Tak," začala jsem a pak si skousla ret. ,,Tak dík a... však víš... promiň."

,,Ani teď to nemyslíš vážně," namítl, když jsem se natáhla pro kliku. S úsměvem jsem zavrtěla hlavou a s botami v ruce vyšla na chodbu.

**

Až do oběda jsem dokončovala plán realizace nové budovy na Parth Evenue a měla jsem fakt dost. Když jsem pak do sebe dostala objednanou pizzu a přepadla mě chuť na další kafe, něco mě napadlo. Sean mě tolik zblbnul tím svým příjemným vystupováním, že jsem se mu chtěla nějak odvděčit.

Co ho třeba pozvat na kafe?

Zaklepala jsem na jeho dveře a dlouho se nic nedělo. Ozvalo se jen zamňoukání a tak jsem potichu nastrčila hlavu do jeho teritoria.

,,To mě jenom zkoušíš? Nebo tu vážně nejsi...?"

Nic.

,,Seane?" vstoupila jsem dovnitř a zavřela za sebou dveře. ,,Ty tu vážně nejsi? To je ale špatně! Měl jsi možnost vypít si kávu zdarma a být při tom v mé božské společnosti."

Nic.

Zavrtěla jsem hlavou a zastavila se u postele. Měla jsem najednou nekontrolovatelnou potřebu zachumlat se do jeho peřin, ale potlačila jsem ji.

Máš přece nějakou úroveň, Minie!

A taky máš zřejmě problém.

Mé zkoumavé oči se zahleděly na malé šuplíky po levé straně postele.

To bude úložný prostor, pomyslela jsem si a pohlédla na Čika, který mě zvědavě pozoroval.

,,Opovaž se mu něco vymňoukat," varovala jsem ho s prstem namířeným jeho směrem a pak si klekla před ty šuplíky. Byly plné pánského spodního prádla a ponožek. Jen jeden byl odlišný - ten s dámskými kalhotkami a podprsenkami všech možných velikostí. Poznala jsem mezi nimi i tu svou a fascinovaně jsem zavrtěla hlavou. ,,Čiko, čeho všeho už jsi musel být svědkem..."

Mňáu!!!!