Jestli mě to potom bolelo? Ani ne, samotnou mě to překvapilo.

Zrovna jsme se Seanem vyšli z restaurace Zetta a rozhodli se ještě projít po Manhattanu. Když jsme minuli Picassu a zahnuli za roh, dostali jsme se do... úplně jiné dimenze. Několik rodinných domů seřazených v úhledné řadě nemělo jedinou chybičku.

Jooo, tak sem já nepatřím, pomyslela jsem si a k mému překvapení zjistila, že jsme prošli celou tu cestu a zastavili se u posledního domu. ,,Hej, co je?"

Sean na ten luxusní pozemek zíral s podobným nadšením jako na Malou Fer... Eh, kašlu na to! 

,,Hej! Posloucháš mě?"

Sean se ušklíbl a ukázal na poštovní schránku. ,,Vidíš?"

Vyjekla jsem a pak tupě namířila ukazováček na na první pohled naprosto neškodnou schránku.

,,Pan a paní Hinfordovi," přečetl Sean a smál se při tom od ucha k uchu. Pak hvízdl. ,,No páni..."

,,Oni bydlí v tomhle?" zašeptala jsem a zírala na rozložitou plochu s pusou dokořán.

,,A proč by ne? Mám za to, že Max patří mezi stovku nejbohatších chlapů v New Yorku. Možná v Americe."

,,Nebo na světě," zkonstatovala jsem a dál okukovala dům ze všech stran, navzdory bráně, která mi to ztěžovala. Všimla jsem si, že se Sean rozhlíží po těch ostatních domech v řadě, které byly na první pohled o něco menší, ale luxusem oplývaly ažaž.

Proč si je tak prohlíží?

,,Seane!"

Ohlédla jsem se za povědomým hlasem, který se dal díky své hloubce velmi rychle a dobře zapamatovat. Široce jsem se usmála.

Hele, to je pan Plodný!

Pohled na něj mi připomněl to malé, co nosí Chloe v břiše.

,,Čau, Hinforde!" houkl Sean, když Max otevřel hlavní bránu a v kamarádském gestu mu padl kolem krku.

Ach, kluci...

,,Minie, jsem rád, že tě zase vidím," řekl pak a já si s ním potřásla rukou, na tváři stále ten pitomý úsměv.

Takže si už asi tykáme.

,,Tak co vy tady?"

Sean pokrčil rameny a objal mě kolem pasu. ,,Máme dneska v práci volno, tak se prostě jen tak poflakujeme. Mimochodem, fajn bejvák."

Max se zasmál a pyšně pohlédl na svůj pozemek.

,,Já vím. S Chloe to tady naprosto milujeme," řekl láskyplně a došel ke svému autu, které bylo zaparkované před bránou. Až v tu chvíli jsem si všimla, že má přes rameno přehozenou velkou cestovní tašku.

,,Líbánky?"

Asi jste si už všimli, že jsem zvědavá. Max hodil tašku do kufru a nechal ho otevřený, pak se k nám zase vrátil.

,,Ano. Jedeme na týden do Karibiku a pak už bohužel volá práce. .... Poslyš, Seane, ty se na tu vilu nemůžeš vynadívat, co?" zeptal se s neskrývavým pobavením v hlase a pokynul směrem k domu, který stál hned vedle toho jeho. Byl jen nepatrně menší, fakt jenom nepatrně, a působil stejně draze. Možná proto jsem na Seana přimhouřila oči, zatímco ty jeho dál orgasmovaly.

,,Vždycky jsem si přál mít dům," řekl nakonec.

Parkere, to ti hrabe?

Max spráskl dlaně k sobě tak nečekaně, až jsem z toho nadskočila, načež se oba muži rozesmáli.

,,Nechte toho, to není vtipný! Seane, proč mám pocit, že něco plánuješ?"

Shovívavě se na mě usmál a pak jen lehce zavrtěl hlavou. ,,To je jedno..."

,,Co blbneš, kámo? Máš obrovské dědictví po otci, skvělou práci a ještě ke všemu takovéhle číslo na krku," pokynul směrem ke mně.

Sean se zarazil a pak pohlédl na svého přítele. ,,Počkej, on je na prodej?"

,,Tyhle domy jsou tak předražený, že je nikdo kupovat nechce. Právě proto jsem si vybral tohle místo. Je tu klid. Ze všech osmi domů jsou koupené jen tři, včetně toho našeho."

,,A ta předražená cena?" nadhodil Sean.

Max mávl ledabyle rukou. ,,Zařídím vám u prodejce slevu, budete ho mít za polovinu."

,,Jestli se k nám nenastěhujete, tak už nebudeme kamarádi!" zakřičela Chloe od prahu a já se navzdory svému šoku hlasitě rozesmála. Ta malá brunetka přicupitala až k nám a nenápadně si pohlédla na břicho. Patrně se chtěla ujistit, že z ní nic nevyjelo ven. 

Rozkošné.

,,Eh," hekla jsem, když jsem se následně ocitla v jejím pevném objetí.

,,Jestli se sem nastěhujete, pojmenuji svou dceru Minie," zašeptala.

,,A když to bude kluk?"

,,Minias."

,,Ach jo," zaúpěla jsem a pak se od ní odtáhla. Naši společníci se oba mračili, ale tak nějak pobaveně. V očekávání jsem se zahleděla na Seana a koutkem oka zaznamenala, jak ho ti dva prosí s dlaněmi stisknutými u hrudníku. Sean si nakonec povzdechl a očima se mě zeptal, co bych zvolila já. Taky jsem vždycky chtěla dům, ale jen ta představa byla naprosto šílená. Nicméně...

,,Berem to," vypadlo za mě navzdory vnitřní nejistotě.

Ty jsi vážně správný magor.

,,Jasně, bereme."

A Sean taky.