,,Ty fialové by ti taky slušely," řekla Everly a upravila mi volány.

Byla neděle odpoledne a já vyslechla Chloeninu prosbu, abych si vyzkoušela šaty na její svatbu.

,,Já vím, ale Chloe řekla, že družičky budou mít tyhle. Nikdy by mě nenapadlo, že mi kanárově žlutá bude tak slušet."

Rawy mi načechrala sukýnku, která sahala až ke kolenům a zkoumavě si mě prohlídla. ,,Kolik vlastně bude družiček?"

,,Já, April, Rose a ještě nějaká Evelin, ale tu neznám."

,,My neznáme ani jednu! Měla by ses stydět, že máš tajné kamarádky!"

,,Chloe znáte. Potkaly jsme ji před třemi lety v Central Parku."

Everly se zamračila a pak zavrtěla hlavou. ,,Nemám šajna, o kom to mluvíš."

,,Nápodobně," přidala se Rawy a štípla mě pod sametovou látkou do zadku.

,,Jau," vyjekla jsem a klopýtla dopředu.

,,Tak jo. Minie, moc ti seknou. A teď už je sundej, ať můžeme do posilovny."

**

,,Co kdybychom si koupily ty podprsenky, co se rozepínají vepředu?" zeptala se Rawy, když jsme vyšly z fitka a naproti nám se blýskla výloha prodejny Agent Provocateur. Posledně jsem tam nechala celé jmění, ale věděla jsem, že tomu stejně neodolám.

Everly se naklonila k mému uchu: ,,To by Sean čučel."

O vystřižených kusech látky na šatech nebo o korzetu jsem se před nimi radši nezmínila.

,,Jasně, proč ne."

**

,,Víš, jak jsou pro mě ty hodiny v práci nekonečně dlouhé, když mám v hlavě bez přestávky jenom tohle?" zašeptal mi Sean do žlábku mezi prsy a přivoněl si k mé kůži. Pak se zaujatě zadíval na kamínek mezi košíčky podprsenky a taky ho očuchal. Asi měl podezření, že je to jedlé, nebo hůř - živé.

,,Co je to?"

,,Ozdoba, ne?"

Sean přimhouřil oči a zvedl mě do sedu. Rukama šátral po zadních sponách a pak se na mě zadíval, jako bych mu vzala lízátko.

Rozesmálo mě to, ale jen do chvíle, kdy řekl: ,,Myslíš, že tyhle podprsenky neznám?"

Bezděky jsem si vzpomněla na jeho zásuvku se spodním prádlem a začala jsem se mu sama od sebe vykrucovat z náruče.

,,Co se děje?"

,,Nic, jen mě napadlo, že bych se po dlouhé době šla vyspat do svého bytu."

Sean vstal z postele a následoval mě ke dveřím. ,,Tvůj byt je tady, Minie."

Povzdechla jsem si, prudce zastavila, až do mě narazil a otočila se čelem k němu. Pevně mi svíral ramena, jako by měl strach, že mu zdrhnu.

,,Proč jsi tamto řekl? Já mám možná právo leda tak držet pusu, protože jsem nikdy nebyla svatá, ale to nic nemění na těch desítkách týdnů, kdy jsem poslouchala, jak ojíždíš jednu ženskou za druhou. A strašně nerada si to přiznávám, ale nemůžu se zbavit pocitu, že kdybychom nebyli sousedé, už bys mě dávno odkopl a hledal jinde. Ty vlastně ženy vůbec neznáš."

Sean jen zavrtěl hlavou a stiskl mě ještě pevněji. ,,Nepotřebuju znát ženy, chci znát jen jednu ženu."

Trhla jsem rameny a tím se mu vyvlíkla.

,,Minie, tohle je směšné... Jdi už do háje s těmi změnami nálad a vlastními závěry! Chci se s tebou změnit! Nastěhoval jsem si tě k sobě do bytu, dovolil ti zasáhnout i do svého pracovního života, dal jsem ti najevo, jak moc mi na tobě záleží a ty mi prostě zničehonic začneš podrážet nohy!"

Chvíli jsem na něj jen civěla a nevěděla, co mu na to mám říct.

,,Seane, promiň, ale jdu k sobě," zašeptala jsem nakonec a vtiskla mu rychlou pusu na ztuhlou čelist.