Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

30. kapitola

Chrrrr!

,,Co to...?" zamumlala jsem rozespale a promnula si oči. V mém bytě byla tma jako v pytli a taky poměrně dusný vzduch. Vstala jsem a docupitala k oknu, abych ho na chvíli otevřela.

Chrrrr!

Co to je?!

Chrr-chr-chrrrr!

Po špičkách jsem se plížila za tím nepříjemným a upřímně i dost děsivým zvukem. Skončila jsem zase na posteli a nakláněla se pořád dál a dál, až jsem dopadla na... cosi.

,,Minie, postel je velká dost," zabručel Sean a převalil se na druhý bok, takže byl obličejem natočený ke mně. V tu chvíli mi to docvaklo.

,,Chrápání! Ty chrápeš!" vyjekla jsem a pohladila Čika, který vyskočil na postel a chtěl se tulit.

,,To není pravda," bránil se.

,,Je to pravda! Vždyť mě to probudilo! To jsi ve svém dnešním snu dřevorubec?"

Hlasitě se rozesmál a převalil se na břicho, takže jsem měla jedinečnou příležitost zabušit mu do zad.

,,Hej," zaprotestoval a převalil se tak, abych skončila pod ním.

Mňáu, ozvalo se a pak jsem slyšela, jak Čikovy tlapky odcupitaly do obýváku.

,,Jsi nějaká rozpálená," zašeptal mi do šíje a já se usmála. ,,To proto, že je tu vedro. Dokonce jsem musela otevřít okno!"

,,Neříkej!" zasmál se a znovu se věnoval mé citlivé kůži a taky bradavkám, které byly chtivě vztyčené. Jako by se na tenhle okamžik připravovaly několik hodin předem. Ty potvory mě palčivě bolely a já si to uvědomila až ve chvíli, kdy je začal mnout a sát.

,,Ach... bože... mm... můj," mumlala jsem a on mlčky pokračoval v tom užasném mučení. Slyšela jsem, jak mručí a vysílalo mi to signály až ke Spodní Minie.

,,Ještě ti dlužím pomstu za ten kýbl vody," zavrčel a vytáhl mi ruce k pelesti postele. 

,,Asi by ses měla držet," poradil mi a já prohnula záda. Špičkou penisu mě roztáhl široce do stran a pak do mě jedním prudkým výpadem vjel úplně celý. 

Sakra!

Držela jsem se svýma ospalýma rukama dvou železných tyčí v pelesti postele a nechala Seana, ať do mě vráží jako smyslů zbavený.

To ho vzrušilo, jak ve snu štípal dříví?

,,Bože... Minie... ty mě zničíš," zaúpěl a sklonil se, aby mě mohl hladově líbat. Bylo to tak intenzivní, tak... já nevím... vážný. 

,,Ano, tam!" zapištěla jsem a sevřela pěsti tak, že mi musely zbělat klouby.

,,Tak tam, jo?" zakřenil se.

,,Mlč," zašeptala jsem a on se zamračil. Hned nato si sedl na paty a přestal se hýbat. 

,,Ty už jsi byl?"

,,Ne, ale to máš za to, že mi poroučíš."

Zavrčela jsem a začala zuřivě hýbat boky, jenže on mě zarazil.

,,Chceš mi říct, že tohle je součást tvé pomsty?" zeptala jsem se, na tváři nevěřícný výraz.

,,Ano, je," zašeptal a pomalu ze mě vyklouzl. Pak si vedle mě s povzdechem lehl a olízl si rty. 

,,A ano... už jsem byl," dodal, načež založil si ruce pod hlavou, na tváři naprosto blažený výraz. Já jsem se okamžitě zvedla z postele s tím svým nasupeným a nahá přeběhla prostor, který rozděloval naše byty. Zamkla jsem se v tom jeho a zakuklila se do peřin.

,,Tak tohle ti nedaruju, kamaráde," zašeptala jsem do prostěradel a zaposlouchala se do chrápání, které se ozývalo z mého bytu.

Neuvěřitelný!

Nyní už vážně dopálená jsem si naducala polštář a po chvíli ho otočila na tu chladnější stranu. Chtěla jsem spát a možná by se mi to i povedlo, jenže Spodní Minie nadávala až do zpropadených pěti hodin ráno, kdy jsem si do ní konečně strčila prsty a holt si to udělala sama. Byla jsem aspoň na chvíli uspokojená, ale od plánování své pomsty jsem neustoupila.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro