Bylo to strašně dětinské a byla jsem si toho plně vědoma. I tak jsem ale neodolala.

V pondělí, někdy kolem páté večer, jsem opatrně strčila hlavu do Seanova bytu. Slyšela jsem sprchu a potichu docupitala ke dveřím koupelny, abych přes zavřené dveře chvíli obdivovala jeho siluetu. Spokojeně jsem si povzdechla, ale hned nato se vzpamatovala a připomněla si, kvůli čemu tu vlastně jsem.

Vyjekla jsem, když se mi o nohy otřel chlupatý soused a tlumeně na mě zamňoukal. Dala jsem mu znamení, že má být zticha a po špičkách docupitala k šatníku, který byl hned vedle postele. V co nejkratším časovém úseku jsem pomocí své zbraně zaútočila na bílé košile a kravaty, které byly na dosah, pak jsem znetvořila i několik kalhot. V konečném stádiu jsem vysunula šuplík s tou jeho sbírkou spodního prádla.

Když jsem se spokojeným úsměvem na rtech opouštěla jeho byt, měl minimálně půlku oblečení od extra pálivého kečupu. Zbylo mi z něj jen trochu, ale na toasty k večeři to stačilo.

**

Probudila jsem se do deštivého rána, ale to mi náladu nezkazilo. Nemohla jsem se dočkat, až Sean vstane, rozhodne se vymódit do práce a... o-ou!

Přiložila jsem si dlaň na ústa a potichu se hihňala. Ve vedlejším bytě bylo slyšet tiché pochrupování a mě naštval fakt, že za třicet minut musím opustit byt a jít vstříc svým každodenním povinnostem.

Když jsem se o patnáct minut později rozhodovala co na sebe, zarazily mě červené pouzdrové šaty, které nebyly na svém místě. Obvykle jsem je nechávala při pravém rohu a teď se nacházely uprostřed.

Lačný žaludek se mi zhoupl v neblahé předtuše. Opatrně jsem je vytáhla ven a... musela jsem vynaložit veškeré síly, abych nezařvala na celý New York. Jedny z vůbec nejdražších šatů, které jsem kdy vlastnila právě postrádaly dva velké kusy látky.

,,Ten bastard mi vystřihl prsa," vydechla jsem nevěřícně a prostrčila ruce dvěma škvírami.

**

V kanceláři jsem to dílo ukázala své velké šéfce. Ta na ně koukala s pusou dokořán a zelené oči jí při tom potemněly potlačovaným vztekem.

,,Strašné, co?"

,,Kolik stály?"

Zavrtěla jsem hlavou a potlačila slzy. ,,Ani se neptej."

Everly chvíli mlčela a pak zastrčila šaty zpátky do tašky. ,,A jak ho něco takového vůbec napadlo?"

Najednou jsem až příliš zaujatě sledovala svůj lak na nehtech. 

K tomu by se mi ty zničené šaty krásně hodily. 

,,Co já vím..."

,,Minie, co jsi udělala?"

Zakousla jsem se do nehtu na ukazováčku a pokrčila rameny. ,,O Oleji v ohni jsi přece věděla."

Everly chvíli vrtěla hlavou a pak se zasmála. ,,Minie, ty fakt nemáš konkurenci!"

Přestala jsem se hryzat a zamračila se na počítač, kde jsem měla rozdělanou práci. 

,,Budu to brát jako poklonu," zamumlala jsem a začala prsty zuřivě jezdit po klávesnici.

,,Ber. A teď vysyp, jak sis začala. Vystřihla jsi mu snad díru do poklopce?"

Vzhlédla jsem od monitoru. ,,Everly, ty jsi geniální!"