Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

9. kapitola

Následující měsíc jsme s Chloe strávily ve víru těhotenství a díky tomu jsme si byly neustále za zadkem. Zrovna začalo období těch úděsných veder a Chloe usoudila, že jsou důležité procházky. Takže jsme se vydaly na dvouhodinovou procházku po New Yorku a vrátily se celé podrážděné a zpocené. V rekordním čase jsem si dala sprchu a vrčící docupitala k posteli, abych si natáhla ladící spodní prádlo a volné letní šaty. Pak jsem se povalila na záda a po chvíli zaznamenala Seana, jak stojí před postelí a s úsměvem mě pozoruje. S povzdechem jsem pokrčila nohy a začala mu chodidly přejíždět po rozkroku. ,,V pondělí se stěhujeme do Hinford Publishing."

Chytil mě za pravý kotník. ,,To já vím."

,,Je toho teď tolik. Tak moc, že jsme dosáhli rekordu."

Chytil mě i za levý kotník a políbil na nárt. 

,,Rekordu? V čem?" vyzvídal a přejížděl mi špičkou jazyka po bříšku palce. Pak mě tam kousl a já to ucítila až... oh, pozdravte se se Spodní Minie. Nějakou dobu teď spala. Což nás přivádí k... ,,Já si potřebuju vrznout."

Sean mi věnoval pohled sedmiletého kluka, který právě našel pod stromečkem svou vysněnou autodráhu. ,,Tak ty si chceš vrznout, prcku?"

Zamračila jsem se a rychle se vymrštila se do sedu, takže jsme si se Seanem dali do čela. ,,Au! Jaký prcek?"

Pořád se na mě usmíval a taky si třel čelo. Překvapil mě tím, jak mě v následující vteřině lehce chytil do dlaní a zatočil se mnou ve výšce. Pak mě láskyplně objal a donutil mě nechat mu obtočené nohy kolem pasu.

,,Něco mě napadlo," zašeptal tajemně a hryzl mě do spodního rtu.

Zvědavě jsem na něj nadzvedla obočí. ,,Ano?"

,,Ano," přitakal a stále se mnou v náruči se vydal směrem ven.

,,Varuju tě, je tam takové příšerné vedro, že tě to sežehne a..." Zatímco jsem brblala dál a byla si zcela jistá, že mě vůbec neposlouchá, došel až k hlavní bráně pozemku Hinfordových. Zazvonil a čekal. Taky jsem čekala, i když jsem neměla sebemenší tušení na co. Max se zastavil na kraji schodů a já jsem zdálky - a to i navzdory slunečním paprskům - viděla, jak se mračí. Pak jen s úšklebkem zavrtěl hlavou a začal se líně loudat směrem k nám.

,,Tak co je?" zeptala jsem se netrpělivým hlasem.

,,Uvidíš," zašeptal Sean s nadšením a pak mi olízl obličej jako věrné štěně.

,,Ježiš, ty jsi vážně děsný!" zachechtala jsem se mu do tváře a znovu si přitáhla jeho sladké rty ke svým.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro