7. kapitola
,,Až na ten nápad s propojením názvů klidně rozšířím svou firmu o fashion stránku, ale odmítám ji přejmenovat na Hinford-Parker Publishing. To už mám brát jako svatební zvony, Minie?"
S vyvalenýma očima jsem ukázala na sebe a vyhrkla: ,,Já to nevymyslela!"
Max se zasmál a naklonil hlavu ke straně. ,,Budoucí paní Parkerová, já znám Seana už léta a vím, že by se nikdy nechtěl vecpat do jména mé firmy. A co ten tvůj šéf, Seane?"
Jmenovaný s úsměvem spolkl čili papričku a následně se rozkašlal. ,,Žádný problém. Poskytne pom-o-o-ocné - kurva, papričko! - lano svému známému a dá ho na mé místo. Kontakt jsme nepřerušili."
,,Nezačínej mluvit sprostě v období, kdy si Minie odvyká," upozornila Chloe Seana a on se rozesmál. Zato já byla pěkně uražená.
,,Bezva. Tak teď zpátky k tomu názvu."
Zaujatě jsem si prohlížela své nehty. ,,Vždyť jsi říkal, že se nic měnit nebude. I když Feberro Publishing by nebylo od věci."
Max zafuněl. ,,Minie..."
,,Pardon!"
Chloe se zaculila a dál se vrtala v malém kousku pizzy.
,,Jez. Jinak ti balon nenaroste," varovala jsem ji a ona na mě pobaveně mrkla.
.
.
.
,,A ta tvoje šéfová na to přistoupila?" nadhodil Max po chvíli ticha.
Zuřivě jsem přikývla. ,,Prý je to skvělý nápad."
**
,,To jsi se zbláznila?!" zavřeštěla Everly, když jsem za ní ve středu ráno přišla do kanceláře a tu novinku - kterou měla údajně už dávno vědět - oficiálně oznámila.
,,Ne, nezbláznila. Náhodou uvažuju zatraceně dobře, bystře a... jsem zkrátka naprosto při smyslech."
,,Ne," začala a šermovala svým velkým deštníkem. ,,Ty jsi úplně mimo!"
Povzdechla jsem si a opřela se o futra. ,,Poslyš, jen si představ ten kapitál. Zvýší se nám všem platy, naše firma bude spadat pod Hinford Publishing! Každý ji přece zná."
,,Ji?"
,,Přece tu firmu - Maxovu firmu."
Zasténala a svezla se do křesla. ,,Budeme schované pod křídlem někoho jiného, Minie."
,,No a co? Ty furt hlídáš mě, tak někdo taky může hlídat tebe," pronesla jsem dětinsky a vysloužila si tím zásah kelímkem do levého ramene. ,,Bacha! Po těhotných se věci nehází."
,,Tak budeš výjimkou!"
Se sklopeným pohledem jsem sebrala ten malý plastový předmět. ,,Až moc sarkasmu, kamarádko."
,,Že to říkáš zrovna ty!"
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro