Odložila jsem telefon na stůl a čekala. A čekala. A jak jsem tak čekala, došlo mi, že bych měla navštívit doktora a možná to přiznat Chloe, aby mi ho pomohla najít. Stejně jsem už dlouho uvažovala, že bych si měla najít lepšího gynekologa a teď nastal ten správný čas. 

,,Minie?"

,,Ahoj, Chloe, jsi doma?"

Unaveně se zasmála a já zaslechla, jak si plácla se svým stolem. ,,Bohužel ne. A ty?"

,,Já taky ne, ale potřebovala bych s tebou o něčem mluvit. Do kolika děláš?"

,,Do čtyř."

,,Super. Mohla bych za tebou později zajít?"

,,Dobře, pošlu ti adresu. Mám se bát?"

,,Jo..."

Zrovna jsem vycházela z práce, když mi začal zvonit mobil. Neměla jsem odvahu to Seanovi vzít a tak jsem jen zbaběle čekala, až hovor spadne do hlasové schránky.

**

,,Ne, to ne. Já jen... počkej, co jsi to právě řekla? To jako vážně?"

Několikrát jsem zamrkala a pak řekla jen: ,,Cože?"

,,Minie..."

,,Jo, dobře, vzdávám se! Je to pravda," řekla jsem hystericky a rozhlédla se po její kanceláři. Původně jsem za ní chtěla jet až později, abych ji nerozptylovala od povinností, ale měla jsem vážné obavy, že bych do té doby mohla přijít o zbytek rozumu.

Chloe bez dalších cavyků čapla kabelku a sáčko. ,,Už jsi byla na ultrazvuku?"

Jen jsem zavrtěla hlavou a zhluboka se nadechla.

,,Má doktorka je skvělá, jedeme."

**

Zatímco se taxík neúspěšně vyhýbal dopravním zácpám, napsala jsem na Chloenin rozkaz Seanovi smsku, kde jsem s tím vyrukovala narovinu, načež jsem pak deset minut hypnotizovala obrazovku telefonu a čekala na odpověď. 

,,Co když to nezvládne?" zeptala jsem se o několik minut později, kdy jsem na nejistých nohou procházela nemocniční halou.

,,Neblbni," řekla Chloe shovívavým hlasem, zatímco mě nasměrovávala do ordinace.

**

S příručkou pro těhotné v kabelce, domluveným termínem další návštěvy a potvrzením, že jsem skutečně těhotná, jsem pak čtyři hodiny - čtyři hodiny! - procházela obchody a společně s Chloe jsme vybavovaly naše pulce (čti: mimina).

Domů nás opět přivezl taxík. Když jsme vystoupily, Chloe se zamračila na světlo vycházející z našeho domu.

,,Během Seanova pracovní cesty u mě bydlí Everly a Rawy," vysvětlila jsem a rozloučila se s ní pevným objetím. ,,Děkuju, moc jsi mi pomohla."

S tím jsem se odebrala ke dveřím a zaštrachala v kabelce pro klíče, přičemž jsem musela odsunout ke straně dvě bodíčka, tři dudlíky a dupačky s nápisem I'm a sex product.

,,Jsem doma, holky!" zavolala jsem a položila kabelku na linku, abych mohla v klidu najít mobil. Od Seana stále nic nepřišlo. S hlubokým nádechem jsem vytočila jeho číslo a přiložila si telefon k uchu. Málem mi vyletělo srdce krkem, když se mi za zády rozeřval tón jeho vyzvánění. Prudce jsem se otočila a musela se přidržet oběma rukama jídelního pultu. Sean mi to típl, zastrčil si mobil do zadní kapsy džín a s lehce pootevřenou pusou pohlédl do mých vytřeštěných očí.