Kapitola 19.
Mlčenlivě jsem mu hleděl do čistě rudých očí. Zabořil jsem prsty do huňatého koberce, naklonil se k němu a políbil ho. Ta doba co jsem u něj byl byla zatím plná strachu, rozkoše i nepochopení natolik že jsem v ní málem ztratil sebe sama. Po pár vteřinách jsem se odtáhl a pousmál se koutky rtů jež se jen před malinkou chvilkou dotýkaly těch jeho. ,,Heh...kdybys viděl jak se teď tváříš..." poznamenal jsem.
Místností se ozval tichý skřípavý zvuk. Jeho ruce najednou uchopily má zápěstí a on mě strhl na zem. Jeho rty se znovu dotýkaly mích ale tentokrát se k nim přidal i jeho jazyk který si proklestil vstup do mích úst. Okamžitě mi začal rukama přejíždět po těle a jednou mi sjel rovnou na zadek.
Slyšel jsem tlukot svého srdce a věděl jsem co přijde.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro