*Cadence*

O dva dny později…

„Lidi, mám novinky. Špatnou a dobrou. Kterou chcete slyšet první?” vběhl Tony jako šílený k bazénu, kde jsme zrovna někteří z nás posedávali. Zatímco Pietro s Wandou blbi v bazénu, já seděla na lehátku a luštila sudoku. Vím…nic moc.

Všichni jsme vzhlédli k Tonymu, který vypadal velmi nadšeně. Našel Steva? Způsob, jak vyřešit problémy? Mluvil s Furym?

„Že se ptáš!” zavrčela Nat. „Jasně, že špatnou,” rozhodla za všechny. Všichni přítomní, což nebyli všichni, přikývli na souhlas a mezi nimi jsem byla i já. Odložila jsem sudoku a upřeně se dívala na otce, co z něj vypadne.

„Tak tedy…,” nadechl se k odpovědi. „Prodal jsem Avengers Tower,” odpověděl a všem se zatajil dech. Prodal naši věž? Jedinou základnu, kde jsem se stala Avengerem? Můj jediný domov?

„Cože?!” vyhrkl nechápavě Thor, stojící na dně bazénu a svíral v objetí Jane. Všichni byli Tonyho odpovědí natolik paralizovaní, že nebyli schopni slova. Tony nám prodal něco, na co jsme byli prostě zvyklí!

„V klidu lidi. Ta dobrá je, že se mi povedlo za peníze utržené z věže zakoupit novou základnu. Kousek za městem a je stokrát lepší, jak budova uprostřed města. Bude se vám líbit!” zvedl Stark ruce do obranného gesta, aby se všichni uklidnili. Stejně mi bylo věže líto.

„A co když ne?” vyjelo Zacovi obočí nahoru a Tony ho probodl pohledem. Mladší se ušklíbl a Stark si ho změřil od hlavy až k patě. Pak nad tím protočil očima a dělal, jakoby tam nebyl.

„Prostě se můžem zítra večer přesunout na novou základnu. Nechybí jí nic a určitě budete spokojenější víc tam než v AT,” rozhodil táta rukama a opřel se zády o stěnu svého domu se založenýma rukama na hrudi.

Povzdechla jsem si a vstala. Bylo docela horko, tak jsem vběhla bez řečí dovnitř a rovnou do kuchyni k božské lednici. V ní jsem si vzala plechovku vychlazenýho ovocnýho piva. Nejsem alkoholik, ale tohle bylo jediný, co jsem mohla.

S ním jsem si sedla na křeslo a pomalu ho upíjela. V tu chvíli někdo zazvonil. Přestala jsem věnovat pozornost pivu a odložila jsem ho na stolek. S tím jsem se vydala ke dveřím a šla otevřít.

„Cadence?” řekla Pepper zaskočeně, když jsem otevřela dveře a uviděla ji. I já byla zaražená. Dlouho jsem ji neviděla, ale co se stalo mezi ní a Tonym? Nikdo mi nic neřekl.

„Ahoj, Pepper,” pozdravila jsem ji a zároveň za jejími zády zpozorovala nějakýho divnýho chlápka s brýlemi. Ona si někoho přivedla? Kdo to byl?!

„Oh…Vy budete Starkova dcera, že?” pousmál se a prodral se víc dopředu. Ani jsem si nevšimla, že držel v rukou malou Penelope, zatímco Pepper Arona. Malou jí vtiskl do náruče a šel ke mně. „Justin Hammer,” potřásl si se mnou rukou a hned na to vrthl dovnitř domu. Taková drzost!

„Hej, počkejte!” křikla jsem za ním a vyběhla za ním. To už od bazénu přicházel táta společně s Rhodeym po jeho boku. Oba se zastavili, když uviděli nezvaného hosta a hned se jim zkřivili obličeje do nenávistných pohledů.

„Anthony, Rhodesi. Jaká náhoda,” zvolal Hanmer, ale nijak si tím situaci neulehčil. Spíš tím víc ještě oba muže rozdráždil. Já stála vzadu a pouze za mnou opatrně přicupitala Pepper, které si Tony nevšiml. Radši…

„Co tady děláš?!” štěkl Tony podrážděně, ale veselý výraz návštěvníka nepolevil. Křivák…pomyslela jsem si, když jsem situaci pozorovala. To už se kolem mě smýkl i Spike a hned zamířil ke skupince. Okamžitě začal vrčet na muže, když se postavil před tátu i Rhodeyho.

„Slyšel jsem, co se stalo v New Yorku…a ty drž zobák!” obořil se na ovčáka, který se hned na to vyděsil a s kňučením utekl na terasu k ostatním. Ten hajzl…dovoluje si na slabší. Blesklo mi hlavou a hned jsem chtěla zakročit, ale to už se na mě otočil.

„Vážně jsi přestěhoval všechny ty tupce sem? Nějak začínáš krachovat,” otočil se zpět na Tonyho, když si mě změřil pozorným pohledem. To už mi praskly nervy a měla jsem co dělat, abych mu nehodila něco na hlavu.

„Bacha na jazyk!” projevila jsem se, protože to bylo od něj sprostý. Jak mohl Avengers nazvat tupci, když určitě ani on nic nedokázal. Pouze záviděl, že Tony něco měl. Byl to mozek, který očividně Hammerovi chyběl, nebo ho neuměl používat. Zasloužila jsem si od něj plnou pozornost.

„Cože?” rozesmál se. „Vážně mě právě okřikla tahle ztracená existence, která je tvoje dcera? Níž jste klesnout už ani nemohli,” zatvářil se vážně. „Všichni přišli o schopnosti, tak proč se pořád snažíte?”

„Protože jsou narozdíl od tebe normální,” řekl někdo jiný. Všichni jsme se otočili ke vchodu, kudy přišla naposledy Pepper. Stál tam nějaký muž. Oblečený v saku, upravený. Zdál se být stejně starý jako táta.

„Hogan, vážně?” protočil Hammer očima a šel blíž za Tonym, který se s ním měřil pohledem. Postavil se přímo před a přes brýle ho propaloval očima. „Přísahám, že tě potopím. Tak jako se to povedlo těm druhým šaškům potopit Avengers.” Zavrčel varovně.

„To se ještě uvidí. Až budem kompletní zase s Kapitánem, tak si k tobě nakráčíme na návštěvu. Tohle ti zaručit můžu,” sykl nenávistně Tony a Hammer se pouze pousmál.

„Bůh ví, jestli toho ztracence v čase ještě najdete. Počkat…abych se nemýlil. Ani sám bůh to neví, že?” ušklíbl se nad svou sarkastistickou odpovědí. Už po něm chtěl Tony vystartovt, ale zadržel ho Rhodey s příchozím mužem.

„No jistě. Furt máš kolem sebe kámoše, co tě ze všeho dostanou, ale co by se stalo, kdyby se všichni z tvýho týmu postavili proti tobě, co?” rýpl si do něj znovu Hammer. I já měla co dělat, abych nevystartovala, ale trpělivost mi už velice rychle unikala.

„To stačí, vypadněte! Okamžitě, nebo zavolám policii!” křikla jsem a od Hammera vzešel tichý posměšný smích. Pouze se na mě otočil s pohrdavý úsměvem. Koledoval si o to, že bych po něm hodila vázou vedle mě, co měla daleko větší cenu, než jeho život.

„Policii? Nechcete rovnou zavolat tu vaši tajnou organizaci? Jak že se jmenuje…SHIELD? Navíc se tu schovavá i jeden zločinec a policie by zrovna dobrá volba nebyla,” ušklíbne se a jde za mnou. Došlo mi, že mluvil o Buckym…ale jak o něm mohl vědět? O SHIELDu?!

„Jak jsem řekla. Odejděte,” sykla jsem a propalovala ho očima skrz na skrz. Nenáviděla jsem ho. Od první chvíle, co se projevil a jak na něj reagovali ostatní. Asi to byl tátův konkurent.

„Mladá modrooká Starková. Hraje si na důležitou, ale přitom je jen strašně hloupá,” usmíval se, když se postavil přímo přede mě. Hned mě napadalo tisíc způsobů, jak mu to vrátit. Chtěla jsem to ale se stylem.

„A Vy,” dloubla jsem ukazováčkem do středu jeho hrudi. „Jste proradnej brýlatej kretén, co se akorát povyšuje nad ostatníma,” řekla jsem chladným hlasem a dala prst pryč. Stále jsem ho probodávala očima a očekávala negativní reakci.

Justin Hammer si pouze uchechtl a postavil se ke mně bokem. Naježily se mi všechny chlupy na těle, když se přiblížil k mýmu uchu.

„Rogerse už neuvidíš, ani kdybys chtěla. Postupně se všichni zhroutíte jak domek z karet,” odtáhl se ode mě s úšklebkem a vydal se pryč. Obešel s klidem Pepper s dětmi a zmizel ve dveřích před domem. Já stála ztuhlá na místě. Věděl o něm…věděl, kde právě Steve je…

„Cade, co ti řekl!” přiběhl za mnou ve spěchu táta se starostlivým pohledem. Chytl mě za ruce a upřeně se na mě zahleděl. Já se po něm podívala s ublíženým pocitem, z toho, co mi řekl Hammer.

„N-nic,” zalhala jsem a vytrhla se mu. Rozeběhla jsem se do svého pokoje a zamkla se v něm. Sesunula jsem se na svojí postel a schovala svůj obličej ve svých rukou. To mi tak scházelo. Proč tohle. Musel se zmiňovat zrovna o někom, o koho jsem se k smrti bála?!

*Steve*

„Jsou ve Starkově domě v Malibu!” křikl jeden z vojáků, když jsme se připravovali na výjezd na misi. Já už svůj úkol věděl dávno. Zabít každého, co mi bude bránit v cestě, zničit základnu nepřátel a zbavit se nepřítele. To mi bylo přikázáno.

Vzal jsem si svůj štít a dal si ho na záda, nasadil si černou přilbu s červeným H na čele a vydal se do Jetu. Vojáci mi ustupovali z cesty a měli respekt. Já ho neměl. Neměl jsem ani slitování. Pouze jsem plnil příkazy. Neznal jsem jinou podstatu života. Všechny vzpomínky byly pryč.

„Kapitáne,” oslovil mě jeden z agentů Hydry a já se na něj se zastavením otočil. Takový menší, hubený, ale zdál se být sebejistý. Skoro bych ho jako agenta Hydry nepovažoval.

„Co je,” sykl jsem, protože zdržoval. Měl jsem misi. Chtěl jsem ji splnit a mít klid. Nebylo to tak těžký, když v tom máte už praxi.

„Na příkaz velitele poletí sám. Váš cíl se jmenuje Cadenza Starková. Je dcerou Freyi Clintonové a Anthonyho Edwarda Starka. Před nějakou dobou zradila Hydru a přešla na stranu SHIELDu. Úkol zní jasně…zabít ji,” podal mi složku s jejím jménem a fotkou.

Pouze jsem přikývl a vešel do Jetu. Tam jsem si sedl a začal si složku procházet.

Jméno: Cadenza Starková - původně Clintonová

Věk: 25 let

Výška: 172 cm

A další věci. Když jsem začal věnovat fotkám větší pozornost, měl jsem pocit, jako bych ji odněkud znal. Z minulosti, kterou jsem si nepamatoval. Přišlo mi to podezřelé.

Otočil jsem stránku a našel si informace, že byla od mala na pokusech. Později zabíjela a kradla rodinám děti na další pokusy. Jmenovala se Posel Temnoty. To jméno se vypálilo do mysli natolik, jako nikdy předtím. Slyšel jsem ho. Bylo mi tak strašně povědomé…

Co si to namlouvám. Zradila Hydru a to je trest smrti. Nesmým ji nechat žít. Nemůžu zradit Hydru. Byl by to proti mým zásadám, které nikdy neporuším.

Zaklapl jsem složku a přešel k pilotování. Byla v Malibu. Musel jsem tam, takže jsem si zároveň musel vyměřit, kde přistát a jak tam dojít. Momentálně moje pozice byla na Sibiři.

Nastavil jsem si autopilota na místo aspoň dva kilometry od cíle a šel vymýšlet plán jak ji zabít, aniž by mě někdo chytil. Nemohl jsem si dovolit udělat chybu. Byla moje mise…