Začáteční projev:

Člověk se musí smířit s tím co má, když musí podstoupit těžké rozhodnutí, náročně ho podstoupí.
Ale co když jsou rozhodnutí, které už nelze vrátit zpět? Jmenuji se Eizo Kyndl, je to jméno Angličana a příjmení Čecha, to z toho dělá samotného gentlemana...i když já sice moc gentleman nejsem.
Válka samotná je ošklivá pomalá věc, jenže co je jaderná válka? Jednoduše řečeno, nejrychlejší, nejbolestivější a s nejvíce drastickými následky na všechno živé i mrtvé.
Zvířata a jiní tvorové, umírající na neviditelný oblak radiace, umírající ne jeden den. Ale měsíce až skoro roky! To co jsem zažil já, se nic nevyrovná tomu co zažily ostatní. Tento příběh vám povím z prostého důvodu.
Lidská agresivita nezná soucit, nezná milost a nezná skryté tvory, co si žijí daleko v ráji a nevědí co se odehrává na druhé straně Atlantiku…až do té doby, než uvidí atomový hřib a budou si myslet, že je to mrak a za ním slunce. Než z nich začne téct kůže jako voda po dlani, jako láva po kamení.
To co vám tady povím jsou příběhy, které jsem jako mladý hrdina naplnil a taktéž jsem naplnil osud, nejen svůj, ale i ostatních. Jak se říká, ve správný čas na správném místě, dokážete zachránit nejeden život, včetně svého. Teď ale už k příběhu, vše to začalo jednoho nevinného osudného rána. . .

[píp]

[píp]

[píp]

[!cvak!]

Bože! To je teprve 7:30?! Vždyť je neděle!!! No, neměl jsem jít spát tak brzy. Na druhou stranu ale můžu zase vstát dřív a udělat si kávu, snídani a osprchovat se. To snad zabere!

Jako úplně ospalý jsem dal vařit vodu na kávu a než se uvaří voda, budu vysprchovaný. Tak jsem to udělal a jak jinak, že bylo vše jednoduché a rychlé. Tedy, do té doby, dokud jsem se nerozhodl udělat volská oka. Takže olej, pánvička, vejce, plamen na sporáku, talíř, čas, rohlík a hotovo. Pak to nádobí musím umýt! Talíř z jídlem jsem přenesl do obývacího pokoje a ještě skočil do kuchyně pro kávu. Celý v županu jsem jen spadl do gauče a užíval si pohodlí domova. Spustil jsem televizi a našel pořad TV Nova.

V tu chvíli jsem prudce vyprskl kávu na podlahu a tupě, nevěřícně zíral na správy. Začaly tam mluvit o něčem takovém, že Amerika došla k vyhlášení na jadernou válku mezi Ruskem a jižní Koreí, Japonska vláda s tím docela přesvědčivě nechtěla mít nic společného, to samí i ostatní státy. Ovšem prý budou posílat bomby do všech zemí, takže jistě vypukne genocida a civilní nepokoje. Bože, jestli to pošlou do Prahy, tak je konec! Rychle jsem hrábl po ovladači a chtěl televizi vypnout, než tam zaznělo.

TV N. Americký průzkumný tým, našel v Atlantickém oceánu ostrov s novým živočišným druhem. Tento druh je velice plachý, veliký a byl spatřen jen a pouze na tomto místě. Podle nejnovějších zpráv má tvor, dlouhý ocas, velká mohutná křídla a tělo ještěrky. Je možné že se jedná o poslední žijící draky? A jak na ně zapůsobí jaderná válka? Podle státního rozhodnutí, mají být tito tvorové dávno po smrti a jakákoliv záchrana operace bude zamítnuta, s tím že se jedná o přírodní problémy a je to především objev Americké armády. Civilisté do této oblasti mají zákaz, i když se zdají tvorové být neškodní.

Po tom co reportérka domluvila, jsem se svalil do ležící polohy na gauč, chytl se rukou za hlavu a přemýšlel o tom, zda udělat nějakou pitomost, když jsem pořádně za život nic nestihl. A nebo to nechat být. Kladl jsem si ještě jednu zásadní otázku, proč by měly vyvraždit poslední žijící dračí druh, kvůli pitomé, bezvýznamné a primitivní válce, která je úplně o hovně?! Co jim udělaly? Co my jsme jim udělaly?

Tomuhle musím zabránit!!!

[}{Pokračování příště}{]

[}{Autorův projev}{]
Líbí se vám tato knížka???
Mám v ní pokračovat dál???
Jaký je názor na příběh???
Je něco co by se tu na začátku mělo změnit???
Příběh nedělá autor, ale čtenáři, ti o tom rozhodují. A když se líbí, je to vidět!
Jaké tedy jsou vaše odpovědi???