Crrrr Crrrr ozve se zvonek, to je divné, dneska by měl mít pošťák volno. Hermiono jdi otevřít já nemůžu, zavolala na mě máma. Šla jsem dolu, vzala jsem si židličku, skočila jsem na ni a podívala jsem se kukátkem, nic jsem však neviděla a tak jsem si seskočila, a doufala že  to není  žádný vtip od spolužáků. Pomalu jsem otevřela  dveře, ale jediný co jsem tam vyděla, byl malý mužíček za jiných okolností bych otevřela, ale dneska jsem si nabyla jistá, měl na sobě  totiž  zvláštní oblečení, takový  který  mají ty divný lidé co se kolem nás postupují. Kdo to je Herm? Zeptala se mě máma . Já nevím mami, je tam nějaký divný mužíček. Už tam jdu, řekla máma. Otevřela dveře, byl tam opravdu malí může čekat,  žluté sako hnědé vlasy, oči a knírek ; ).  Promiňte pane, co tady potřebujete? Zeptala se ho máma. Dobrý den, mé jméno je Filius Kratiknot, a přišel jsem si vyzvednout Hermionu Grangerovou. Vyzvednout  jak to myslíte? Tak Teda podrobně, povzdechl si. Jsem profesor Filius Kratiknot, učím na škole čar a kouzel v Bradavicích, učitel kouzelných formulí a přišel jsem pro vaši dceru abychom na koupily vše potřebné na její první školní rok. Máma přikývla, já už obutí a převlečená na ven jsem následovala tohoto podivného pána.