Po většinu času bývalo v ředitelně ticho. Ředitelé a ředitelky se pohybovali mezi obrazy po celém hradě a sledovali jak se studenti Bradavic vyvíjí. Dnes však byli všichni na svých místech a hlasitě spolu diskutovali o nebezpečí, které čeká celý svět.

„Ještě pořád není jisté, že jsou všechny ty řeči té mudlovské šmejdky pravdivé,“ zašklebil se  Phineas.

„Neříkejte jí tak, Phineasi. Je sice mudlovského původu, ale svými schopnostmi v lecčem předčí i čistokrevné kouzelníky. Domnívám se, že paní Potterová nemá důvod lhát,“ pokáral ho Armando Dippet.

„To není tak jisté. Mohla taky do minulosti utéct před Azkabanem. Nepřipadá mi moc důvěryhodně,“ stál si za svým Phineas Nigellus Black, prapradědeček Siriuse Blacka a jeden z bývalých ředitelů Bradavic.

„Myslím, že byste se měli přestat hádat, pánové. Albus je dostatečně rozumný, aby rozhodl, zda je paní Potterová důvěryhodná či ne. Já jí věřím. Kdyby chtěla utéct, stačilo by se přenést kamkoliv jinam a ne přímo k Albusovi. Myslím, že budoucnost má být opravdu velice zlá,“ pronesla vážně Dilysa Derwentová.

„Tak ženy vždy drží pospolu,“ zamrmlal tiše Black a Dilysa se zasmála: „Vaše nechuť k ženám, které by mohly být mocné nebo lepší než vy, je nám všem dobře známa, Phineasi. Kdybyste měl alespoň špetku slušnosti a úcty, počkal byste si na Albusův názor.“

Phineas by nejraději opustil obraz, aby nemusel poslouchat bývalou bradavickou ředitelku, ale popravdě byl zvědav, jak se Brumbál vyjádří. Ač toho muže neměl rád pro jeho bratříčkování se s mudly věděl, že se jedná o opravdu mocného kouzelníka, který se nenechá jen tak ošálit.

Netrvalo dlouho a Albus se vynořil z myslánky a posadil se za stůl. Všichni bývalí ředitelé mlčeli a čekali, co k celé situaci řekne. Během posledních pár dní se do vzpomínek Harryho Pottera již několikrát ponořil a pak dlouho do noci pročítal různé knihy. Dnes však dal jasně najevo, že se naposledy podívá na vzpomínky a rozhodne co bude dál.

„Tak co, Albusi? Je pravda, co říkala paní Potterová?“ nevydržel to Dippet a přerušil ticho, které v místnosti panovalo.

Albus Brumbál se podíval na obrazy a povzdechl si. „Bohužel, vše co řekla paní Potterová, je pravda. Věřte mi, přátelé, že vidět budoucnost, bylo mnohem horší než její vyprávění. To, co se během následujících let má dít, je otřesné. Všeobecný strach způsobí, že i nejlepší přátelé se k sobě otočí zády, rodiny na sebe vzájemně útočí a celý svět se dá nazvat chaosem. Krutým a nebezpečným chaosem. Tohle nemůžeme připustit.“

„Jste si jistý, Albusi? Ty vzpomínky mohou být falešné,“ ujišťoval se Phineas, který prostě musel odporovat.

„Falešné vzpomínky postrádají jednu důležitou věc, Phineasi. Emoce. Všechny Harryho vzpomínky byly natolik protkány emocemi, že je nemožné, aby byly falešné,“ odvětil klidně Brumbál.

„Co budete dělat? Pokud má být budoucnost takto černá, nemůžeme jen nečinně přihlížet,“ pronesl zcela jasnou věc Armando, na což Phineas reagoval protočením očí.

„Samozřejmě, Armando, že nemůžeme jen nečinně přihlížet. V tomto případě se však obávám, že největší tíhu bude mít na bedrech Hermiona. Ona přesně ví, kterým věcem je nutno zabránit a já ji mohu pouze nabídnout pomocnou ruku,“ řekl ředitel školy a přešel k oknu. Měl nesmírně rád pohled na přilehlé pozemky.

„A absolutní spřízněnost?“ ozvala se Dilysa.

„Je to neuvěřitelné, Dilyso, ale opravdu je Harryho spřízněnou duší Severus. Osobně to považuji za ten největší problém. Podle Hermioniných slov by to na straně Harryho mohlo být v pořádku, protože touto dobou by se měla jeho duše ozývat a při správné vedení je šance na úspěch. Ovšem Severus je jiný. Nenávidí cokoli spojeného s Jamesem Potterem a jeho chování k Harrymu je toho důkazem. Neumím si představit, že by se ochotně poddal svému vnitřnímu pocitu. Na to ho jeho nenávist příliš ovládá,“ odpověděl vážně Brumbál a otočil se zpět k obrazům.

„Pokud se ovšem jejich spřízněnost nenaplní, tak Harry Potter v budoucnu nezastaví další hrozbu a stejně se nic nezmění,“ konstatoval suše Phineas.

„A oba nakonec přijdou o duši a zemřou,“ dodala tiše Dilysa.

„Malledi se už také zapojil,“ uchechtl se Dippet. „Podle všeho vedl se Severusem hodně zajímavý rozhovor a domnívá se, že není všechno tak ztracené, jak se zdá. Nechtěl mi však vysvětlit své důvody.“

„Ts, Malledi Hitchens! Ten je ještě větší ostudou našeho rodu než můj prapravnuk!“ vyřkl naštvaně Black.

Albus se posadil zpět ke stolu. Zatímco listoval tlustou knihou odvětil: „Sirius není žádnou ostudou, Phineasi. Totéž platí o Malledim. Těžko můžete považovat za ostudu něčí narození. I v rodině Blacků se v historii našli odvážlivci, kteří šli svou vlastní cestou a žili život po svém. Ač se vám to nelíbí, Malledi byl velice nadaný kouzelník a jeden z nejlepších ředitelů Zmijozelu. Plánoval jsem ho požádat o pomoc se Severusem, ale jak se zdá, není to potřeba.“

Phineas si jen odfrknul a zmizel z obrazu. Neměl v plánu poslouchat chválu na příbuzného, který nebyl ani zapsán v rodokmenu rodiny Blacků. Tehdy s tím měl spoustu starostí a nemínil si tu dobu připomínat.

„Paličatý mezek,“ zamrmlala Dilysa a obrátila pozornost zpět k Brumbálovi.

„Proč by měl být zrovna Malledi Hitchens nápomocný, Albusi? Vím, že vždy nenáviděl rozdíly mezi kolejemi a že na mudlorozené pohlížel stejně jako na čistokrevné, ale to zřejmě nebude ten správný důvod, že ano?“

„Bystrá jako vždy, Dilyso,“ usmál se současný ředitel Bradavic. „Matka pana Hitchense se otočila zády k rodině Blacků a vzala si mudlu z jednoho podstatného důvodu. Jejich lásku zažehla právě absolutní spřízněnost. Jednou to Malledi zmínil, ovšem nikdy jsem po tom blíže nepátral. Vím však, že po smrti otce jeho matka velice trpěla, protože odešel předčasně. Tohle považuji za hodně důležitý důvod pro zapojení Mallediho do pomoci. A zjevně sám pan Hitchens si to uvědomuje.“

Portréty již mlčeli a Albus po chvíli zavřel knihu, kterou doposud listoval.

„Nyní bude nejlepší požádat paní Potterovou o schůzku a zjistit jaký má plán na záchranu světa. Poté se teprve budeme moci rozhodnout co dál,“ pronesl a přitáhl si pergamen a začal psát vzkaz pro Hermionu. Doufal, že jeho bývalá studentka opravdu ví co dělá a společně změní budoucnost.