Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

56.

Nebyl žádným průměrným čarodějem a jeho znalosti soubojů byly na značně vysoké úrovni, přesto měl se svými protivníky dost práce. Jejich schopnosti dalece přesahovaly to, co znal u smrtijedů. I takový Yaxley by s nimi měl problém a to bylo co říct. Musel však uznat, že spolupráce bystrozorů z Podzimu byla neuvěřitelná. Dorozumívali se beze slov a vzájemně si kryli záda. Aniž by si to uvědomoval, dělal totéž. Thomas mu nejednou zachránil zadek a on mu to bezmyšlenkovitě oplácel. A všem zase  kryla záda Loddová. Ta ženská snad měla oči i vzadu. Zatímco bojovala se svými protivníky, dokázala ještě odrážet kletby mířící na ostatní. Její spolupracovníci na to pravděpodobně byli zvyklí, ovšem pro něj i pro Caradoca se jednalo o zcela nezvyklé chování.

Severus, nejspíše vlivem nebezpečí, kterému byl vystaven, úplně vytěsnil z mysli, že se nejednalo o pravou bystrozorku Loddovou, ale o Grangerovou. Pořád dokola sám sobě opakoval, že ona by byla pro Pána zla opravdovým soupeřem. Ona a ne Harry Potter. Při myšlence na mladíka začal útočit zuřivěji, snad aby se rychle dostal k Dursleyovým a odvedl je do bezpečí.

Čtyři protivníci byli v bezvědomí a Snapea tato skutečnost potěšila, ovšem nic nebylo zadarmo. Steven i George měli nějaká vnější zranění, Caradoc skončil s vykloubeným ramenem a ani Thomasovi a Severusovi se zranění nevyhnula. Naštěstí se nejednalo o nic život ohrožujícího, ale příjemné to rozhodně nebylo. Jediný, kdo se zdál být bez úhony byla Loddová. Pokud nějaká zranění utrpěla, nic nebylo znát.

Severus byl připraven čelit posledním dvěma kouzelníkům, ale něco se změnilo. Celé jejich okolí utichlo a útočníci začali couvat zpět do budovy ve které byli Dursleyovi a nejspíše i jejich hlavní nepřítel – Sergej. Náhle do nich narazil silný poryv větru a Snape považoval za zázrak, že ho ustál. Chystal se zeptat Thomase na další postup, když se objevil sám Sergej.

Možná ho měl udivit jeho vzhled, protože si rozhodně nepředstavoval mladíka, který by měl ještě chodit do školy, ale jeho zajímalo něco jiného. Člověk, kterého Sergej táhl za vlasy ven z budovy. Hrudí se mu roztahovala neuvěřitelná a především nepochopitelná bolest, protože tou osobou nebyl nikdo jiný než Harry Potter. Jeho nohy se pohnuly samy, když vyběhl proti nepříteli, zatímco zuřivě metal jednu kletbu za druhou. Vzdáleně slyšel někoho volat své jméno, ale nezastavoval se. Teprve, když ho Thomas uhodil, zarazil se.

„Sakra, Snape! Zbláznil ses? Ať už vidíš cokoliv, je to jen iluze!“ křičel na něj Thomas, zatímco ho držel u země.

„Má Harryho!“ vyřkl Severus a snažil se ze sebe mladého bystrozora setřást.

„Ne, nemá! Je v bezpečí, v Bradavicích! Tohle je jen Sergejovo kouzlo iluze! Jsi jediný, na koho má vliv, musíš se vzpamatovat!“

Po těch slovech se Snape znovu podíval na Sergeje a konečně poznal, že Thomas mluvil pravdu. Z jeho očí zmizela mlha a zmatenost. Nikde neviděl žádného Pottera, jen Loddovou bojující se silným nepřítelem. Opodál se ze země zvedali George a Steven a zraněný Caradoc se snažil svými útoky podporovat Loddovou.

„Jste zpátky,“ zamumlal úlevně Thomas a pomohl Snapeovi na nohy. „Nemáme čas. Pomůžu Herm, vy běžte a dostaňte Dursleyovy pryč, je to na vás Snape.“

Stále nechápal, co se vlastně stalo, ale neváhal a Thomase poslechl. Udělal však pouhý jeden krok, když zamrzl na místě. Nedokázal se pohnout a hlavně netušil, kdy ho nějaká kletba zasáhla. Mohl jen poslouchat dění kolem sebe.

„Říkalo se, že bystrozorka Loddová vždy více dbala na tým než na sebe a nejspíše to nebyly jen fámy. Vaše schopnosti jsou opravdu neuvěřitelné a konečně rozumím tomu, jak jste dokázala zabít otce. Jste natolik schopná, že své vlastní lidi zastavíte dřív než vlezou do pasti, jako támhle toho troubu, kterého jsem dostal iluzí. Teď však nemáte moc na výběr, Loddová. Vzdejte se a nechám Potterovy příbuzné jít. Stačí mi odevzdat hůlku.“

„Herm!“ ozval se za Severusem Thomasův hlas a profesor pochopil, že pouze on byl znehybněn. „Víš, co máš dělat!“

„Neposlouchej ho!“

„Sklapni, Caradocu!“ ozvala se Loddová a Snape měl pocit, že se okolí ochladilo. „Tolik úsilí jen pro pomstu. Cítím se důležitě, Sergeji. Jen mám problém ti věřit.“

„Ti mudlové pro mě nemají žádný význam, nemám důvod si je nechávat.“

„Severusi, uvolním vaše svázání, ale nesmíte se ani hnout dokud vám Thomas neřekne.“

Hlas Loddové rezonoval Snapeovou myslí a on se obával, že se mu bolestí rozskočí hlava. Nabourat se někomu násilím do mysli, která byla chráněna nitrobranou byl vysoce náročný úkol a pro postiženého taky velice bolestivý zážitek. Vzápětí ucítil, jak zmizela ztuhlost a okamžitě pochopil, že je opět volný. Sotva znatelně natočil hlavu, aby viděl dění kolem.

„Chceš mou hůlku?“ ušklíbla se Loddová a tentokrát se Snape nemýlil a opravdu se ochladilo. „Na! Tady ji máš! Sežer si ji!“ hodila ji Sergejovi k nohám.

„Opravdu ti záleží na ostatních, Loddová. To je tak milé,“ teatrálně si povzdechl Sergej a zahvízdal. Dva muži, kteří předtím zmizeli v útrobách domu, opět vyšli a s sebou vedli všechny zajatce.

„Připravte se, Snape,“ zašeptal tichounce Thomas za jeho zády a profesor pevněji sevřel hůlku.

Sledoval Herm ve snaze odhadnout její plán, ale nedávala najevo vůbec nic z toho, co se jí honilo hlavou. Muži se zajatci se v polovině cesty zastavili a zjevně čekali na další rozkazy.

„Jakou mám záruku, že na mě nezaútočíš, jakmile ti je předám?“

„Jsem bez hůlky, Sergeji. Na rozdíl od tvého otce. On zemřel během čestného souboje. Nicméně náš úkol byl zachránit ty bezbranné mudly, jakmile je mojí lidé získají, jejich úkol končí,“ pronesla Herm klidně a pohlédla na svůj tým. „Nikdo z nich na tebe nezaútočí.“

„Proč mi to přijde tak jednoduché? Tak moc až se to zdá nereálné,“ pokračoval nedůvěřivě Sergej a Herm se usmála. Byl to zlý úsměv nevěstící nic dobrého.

„Protože…Jsi mě podcenil, Sergeji!“ zvýšila náhle hlas a mávla rukou. Oba muži doprovázející Dursleyovy se skáceli k zemi bez zjevné příčiny.

„Teď!“ vyhrkl Thomas a Severus se okamžitě rozeběhl.

„Ty mrcho!“ zařval Sergej a pokusil se na Snapea zaútočit, ale nedostal k tomu příležitost. Loddová po něm metala jednu kletbu za druhou a na chvíli se zdálo, že má navrch. Severus už byl téměř u Dursleyových, když se ozvala hlasitá rána kousek od něj.

„Caradocu, běž jim na pomoc! Georgi, Stevene, vezměte ty zmetky s sebou na KOKUSA! Já se o něj postarám!“ rozdělila rozkazy Herm a útočila s ještě větší vervou, ale k Sergejovi jako kdyby její kletby nedosáhli. Profesor zaznamenal Caradoca, který k nim doběhl a pomáhal zraněnému Thomasovi na nohy.

„Nezastavujte se, Snape, patron už odletěl,“ zavolal na něj a Snape jen přikývl. Doběhl k Dursleyovým a popadl Petunii a Vernona za rameno. Neohlížel se a okamžitě se přemístil. Hned po nich se do ředitelny přemístil Caradoc s Thomasem a zbylými dvěma zajatci.

„Loddová?“ zeptal se jich Severus, když viděl, že přišli bez ní.

„Vrátím -,“ začal Caradoc, ale přerušilo ho hlasité prasknutí oznamující další přemístění a v ředitelně se objevila zadýchaná Herm. Rozhlédla se po osazenstvu, usmála se na ně a sesula se k zemi.

„Herm!“ vyhrkli Caradoc s Brumbálem zároveň a vrhli se k ní. Dursleyovi se k sobě tiskli v rohu místnosti a Frank přeskakoval pohledem mezi nimi a Brumbálem.

„Budete potřebovat lektvar, profesore Snape,“ promluvil Thomas, který se posadil do křesla, aby ulevil své zraněné noze.

„Lektvar?“ odtrhl zrak od bezvládné ženy Snape a podíval se na Thomase. „Bez urážky, ale jako lektvarista jsem si jist, že žádný lektvar nepotřebuji.“

„Byl jste chycen do Grindelwaldovy iluze, bez lektvaru buď zešílíte nebo zemřete. Proto byste se měl modlit, aby se Herm rychle vzpamatovala, protože ona ten lektvar dokáže připravit,“ odvětil mladý muž vážně.

„Copak té iluzi nebyli vystaveni všichni? Nikdy dříve jsem o Grindelwaldově iluzi neslyšel,“ nechápal profesor a jeho sarkasmus a arogance byly pryč.

„My ostatní kromě Caradoca jsme byli vycvičeni, jak takové iluzi odolat. Bratra stihla ochránit Herm, já byl bohužel příliš pomalý, proto jste byl do iluze chycen. Opravdu mě to mrzí.“

„Stále jste mi nic nevysvětlil, pane Deaborne,“ odsekl Severus a napjatě čekal na odpověď.

„Grindelwaldovy iluze,“ ozval se slabý hlas Loddové, která se za pomoci Caradoca a Brumbála zvedala ze země. „Nejnechutnější útok, který Grindelwald používal proti bystrozorům. Spojením několika zaklínadel vytvořil kletbu, která zasaženého pomalu a bolestivě zabíjí. Na rozdíl od běžného iluzionistického kouzla, u tohoto nemá sesílatel kontrolu nad tím, co iluze ukazuje. Po zasažení uvidíte váš nejniternější a nejbolestnější strach, to čeho se ze všeho na světě nejvíce bojíte. Běžnou iluzi vyrušíte protikouzlem a tím to pro vás končí, ale u Grindelwaldovy iluze tohle nestačí. To, co jste v té iluzi viděl vás začne provázet na každém kroku a bude se to zhoršovat. Než jsem zjistila, jak tomu zabránit a jak to léčit, viděla jsem zemřít spoustu svých kolegů. Raději si zvolili dobrovolnou smrt než aby déle zažívali psychická muka. Taková je síla Grindelwaldovy iluze,“ vysvětlovala, zatímco si ošetřila zranění, která v souboji utržila. „Naštěstí pro vás, lektvar, který zruší tyto účinky, mám připravený, takže bude všech těchto zážitků ušetřen.“

„Jak je možné, že jsem o ničem takovém nikdy neslyšel?“

„Můžete si to odvodit již od názvu té kletby, profesore. Voldemort se docela štítí používání Grindelwaldových kouzel, protože téměř nikdo neví o jejich účincích na sesílatele,“ ušklíbla se Herm a pokračovala v ošetřování Caradoca. Vypadalo to, jako kdyby něco takového dělala denně.

Severus se chystal k dalším otázkám, ale byl přerušen ředitelem školy: „Domnívám se, že není třeba dalšího vysvětlování. Všichni si zajděte na ošetřovnu, Poppy se o vás postará, již jsem ji uvědomil. Já se postarám o Dursleyovy i o pana Pottera.“

Herm schovala hůlku a po tvářích jí přelétl stín. Zdálo se, že nikdo, kromě Severuse si toho nevšiml.

„Cestou se zastavím ve svém kabinetu pro profesorův lektvar,“ pronesla klidně Loddová a jako první přešla ke dveřím. Než je otevřela, otočila se k Thomasovi: „Děkuji, Thomasi.“

„Za málo,“ usmál se mladík, zatímco se za pomoci Caradoca postavil. Severus to zmateně sledoval a konečně si znovu uvědomil, že Loddová byla Grangerová. A v tu chvíli ho napadlo, že ona neprošla výcvikem proti Grindelwaldově iluzi.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro