„Jste si jistý, pane řediteli?“

Herm se snažila pochopit, co jí ředitel sdělil. Pokud se ve svých domněnkách nemýlil, tak v minulosti, kterou ona zažila se muselo něco stát. A nebo taky ne.

„Jsou to jen mé domněnky, ale podle všeho je to tak. A pokud se nemýlím, tak k tomu přispěl váš příchod. Domnívám se, že nebýt vás, Severus by tyto své rozporuplné pocity potlačil a naprosto je ignoroval,“ usmál se na ni Brumbál spokojeně.

„Nitrobrana,“ zašeptala Herm a konečně poskládala i poslední kousek skládačky. „Vždycky jsem se snažila přijít na to, proč to Snapea k Harrymu netáhlo, jak je možné, že necítil žádné příznaky spříznění, ale teď tomu rozumím. Pokud máte pravdu a jeho chování je způsobeno spřízněním a měl na to vliv náš příchod, pak stejné příznaky musel mít i v minulosti, kterou jsme zažili. Jenomže je potlačoval pomocí nitrobrany a když se Harry vydal hledat viteály, tak se samozřejmě všechny známky jejich spojení zmírnily.“

„Nejspíše to takto bylo. Teď již rozumíte tomu, proč ho posílám s vámi. Nerad bych, aby se znovu začal uzavírat, pro něj i pro Harryho je důležité, aby se tak nestalo,“ odvětil ředitel a Herm si s povzdechem promnula obličej.

„Rozumím, ale nemám z toho radost. Snape je bezpochyby úžasný čaroděj, ale tohle bude opravdu nebezpečné. Sergej udělá všechno pro to, aby nás dostal a nezastaví se před ničím. Jediné, co nás může zachránit je moc, kterou jsem díky Harrymu získala. To je proměnná se kterou nepočítá, ale nelíbí se mi to, pane řediteli.“

„Já vím, Herm, také z toho nemám radost, ovšem za dané situace nemáme na výběr a jak jste sama řekla, já s vámi jít nesmím,“ pronesl lehce dotčeně Brumbál.

„Za tím si stojím. Vaše smrt byla příliš velkou ranou pro celý kouzelnický svět a především pro Harryho. Mým úkolem je zachránit ty, kteří zbytečně zemřeli a by mezi ně patříte. Možná jsem příliš opatrná, ale nehodlám nic riskovat,“ rázně odpověděla Herm a ve stejný okamžik se ozvalo zaklepání a do ředitelny vstoupil profesor Snape. Jeho vzhled se nijak nelišil od toho, který měl při večeři. Herm se ušklíbla, nejspíše byl na své hábity natolik zvyklý, že mu nepřekážely ani při boji. Ona sama se převlékla do mudlovského oblečení, aby byla pohyblivější a nemusela litovat zničeného hábitu.

Postavila se a s pevným výrazem pohlédla na Brumbála. „Je čas vyrazit, pane řediteli. Očekávejte mého patrona.“

„Herm, i ty, Severusi, oba máte mou plnou důvěru, ale v případě, že se situace začne vymykat kontrole, nejednejte neuváženě. Stále můžeme požádat o pomoc Kingsleyho,“ promluvil k nim ředidel vážně, ale Herm nespokojeně zamlaskala.

„K tomuhle jsem se vyjádřila zcela jasně, pane řediteli. A ač se vám to nezamlouvá, víte, že mám pravdu. Půjdeme, kolego?“ otočila se na Snapea a přešla ke krbu. Severus pohlédl na ředitele a lehce kývl hlavou. Mlčel. Nechtěl se plést do jejich rozhovoru, protože měl opět pocit, že se jedná o záležitosti, kterým rozuměli jen ti dva.

„Dům Herm Loddové,“ vhodila hrst letaxu do krbu a poté co zmizela v zelených plamenech ji Severus napodobil.

Když vystoupil z krbu, ocitl se v moderně zařízené kuchyni a z vedlejšího pokoje k němu doléhal povědomý hlas: „Stejně zase vymyslí nějaký šílený a pěkně nebezpečný plán, takže nemá smysl, abyste si tady lámali hlavu.“

Podíval se na Loddovou, která jen zavrtěla hlavou. Pokynula mu a on ji následoval za hlasem. V obývacím pokoji byli čtyři lidé a jeden patron a právě k patronovi Loddová promluvila.

„Oceňuji tvé poznámky k mým plánům, ale nemůžu se zbavit pocitu, že právě moje šílené a nebezpečné plány nám pokaždé zachránily zadek. Pokud si dobře vzpomínám, tak tvé plány naopak nadělaly více škody než užitku.“

„Nemyslel jsem to zle,“ hájil se patron, ale Herm se jen uchechtla a mávnutím ruky ho nechala zmizet, načež se obrátila ke zbytku osazenstva.

„Dovolte mi, abych vám představila profesora Severuse Snapea, který se zúčastní záchranné akce s námi. Thomas a Caradoc Deabornovi, George a Steven, nejlepší bystrozorové z Podzimu,“ představila Severusovi lidi, kteří s nimi v místnosti byli. Stroze jim pokývnul, ale více si jich nevšímal. Prioritou byla záchrana Dursleyových, ne navazování přátelství s lidmi, které nejspíše nikdy více neuvidí.

„Thomasi, můžeš,“ pousmála se na mladšího muže a jediným pohledem umlčela Caradoca, který se zjevně chystal vyptávat a jistě by jeho otázky směřovaly ke Snapeově přítomnosti.

„Prověřil jsem informace, které nám předal tvůj patron. Dursleyovy drží ve staré polorozpadlé budově nedaleko Londýna. Pro zabezpečení použili standartní ochranná kouzla. Podařilo se mi odhalit přítomnost sedmi kouzelníků a čtyř mudlů. Více jsem se nechtěl přiblížit, abych je neupozornil na náš příchod,“ odvětil Thomas a Herm se začala mračit.

„Jsi si jistý, že mudlové byli čtyři? Dursleyovy jsou pouze tři.“

„Ano, jsou čtyři. Domnívám se, že tím čtvrtým by mohl být Frank. Jako motáka by ho moje kouzlo považovalo za mudlu.“

„S ohledem na tvá dřívější zjištění je to pravděpodobné. Co přístupnost?“ otázala se Loddová a kdyby Snape nevěděl o jak vážnou situaci se jedná, domníval by se, že se baví o plánech na dovolenou. Její výraz vůbec nenaznačoval, co se jí honilo hlavou nebo jak se cítila. Opravdu by ho zajímalo, jak by vypadalo setkání této zvláštní ženy a Pána zla.

„Právě přístupnost mi připadá podezřelá. Zadní část domu je zcela nekrytá, zatímco vepředu, odkud by měli předpokládat náš příchod, je spousta stromů a keřů, které by nám měli poskytnout dostatek úkrytů. Myslím, že se jedná o nějakou past, Sergej není takový hlupák, aby nám poskytoval jakoukoliv výhodu. Určitě ne, když by tě rád viděl po smrti,“ pronesl vážně Thomas, poklepal na prázdný pergamen hůlkou a objevil se nákres domu a jeho okolí. Severus si byl jist, že žádný normální kouzelník by si k úkrytu nevybral tak strategicky špatné místo.

„Kde končí zabezpečení domu?“ zeptala se po chvilce mračení Herm. Snape zprvu netušil, proč se ptala, ale jakmile Thomas znovu poklepal na pergamen, začínal chápat. Hranice ochranných kouzel končila přesně za porostem.

„Proč mi to přijde tak strašně povědomé,“ zamrmlal Caradoc a i ostatní bystrozorové mu přikyvovali.

„Pane profesore, co si o tom myslíte vy?“ otočila se na Snapea nečekaně Loddová.

„Že se jedná o iluzi končící za hranicí ochran té budovy,“ odvětil Snape sebejistě a Herm spokojeně přikývla.

„Přesně se jedná o zrcadlové kouzlo. To, co my vidíme vepředu je ve skutečnosti vzadu. Grindelwaldovi lidé to hojně používali a pokud je mi známo, tak někteří smrtijedi v první válce také, nemýlím se, Caradocu?“

„Nemýlíš. Zrcadlové kouzlo i různé iluze byly smrtijedy často používány. Předpokládám, že si vzali příklad právě z Grindelwalda a jeho lidí. A jaký máš tedy plán?“

Herm si prohlížela nákres a neodpovídala. Musela se zachovat jako Herm Loddová, ale využít i schopnosti Hermiony Potterové. Nakonec se ušklíbla. Vlastně nebylo tak těžké skloubit tyhle dvě osoby v jednu.

„Změnili jste strategii boje poté, co jsem opustila Podzim, Georgi?“ pohlédla na bystrozora.

„Ano, nyní je strategie úplně jiná. Jak bych to jen řekl?“ poškrábal se zamyšleně na bradě bystrozor. „Už nemáme v týmu žádného magora, který by převzal tvou roli.“

„Výborně!“ zajásala Loddová a klepla hůlkou na pergamen a objevily se postavičky s jejich jmény. „V tom případě oprášíme starou podzimovskou strategii. Takže Steven a George je svými útoky budou tlačit na Thomase a profesora Snapea. Vaším úkolem bude je oslabit a pro změnu hnát ke mně a Caradocovi. No a my je budeme likvidovat. Na KOKUSA budou mít opravdu rušnou noc. Pane Snape, schválně jsem vás přiřadila k Thomasovi, zná tuhle taktiku ze všech nejlépe, takže vás neomylně povede správným směrem a očekávám, že dodržíte své slovo. Nicméně je pravděpodobné, že s nimi bude i Sergej, který rozhodně není žádným průměrným čarodějem. Nikdo z vás nebude takový blbec, aby se mu postavil, je to jasné? My s Caradocem se ho pokusíme zadržet na dobu nutnou k přesunu Dursleyových. Jsem domluvená s Brumbálem, že je přesuneme do Bradavic, proto by bylo vhodné, kdybyste to udělal vy s Thomasem, souhlasíte?“ otočila se na Snapea, který vypadal lehce ztraceně. Ve skutečnosti však bedlivě pozoroval postavičky pohybující se na pergamenu a zjišťoval, že nepřátele vlastně uzavřou v trojúhelníku.

„Rozumím. Předpokládám, že jste s ředitelem vyřešila stažení obran školních pozemků,“ nadzvedl tázavě obočí a Herm přikývla.

„Jakmile se přemístíme, vyvolám jednoho ze svých patronů. Jeho úkolem bude sledování situace a ve chvíli, kdy budete mít Dursleyovy, bude informovat ředitele, aby stáhl štíty. Boj se může rozvinout jakýmkoliv směrem, takže pro všechny platí, že pokud zavelím ústup, tak ustoupíte bez ohledu na situaci.“

Caradoc se chystal oponovat, ale Herm ho okamžitě umlčela. „Na tebe a samozřejmě i na profesora Snapea to platí taky. To, že nejste členy Podzimu neznamená, že nemusíte poslechnout.“

Oba muži si o jejích slovech mysleli své, ale ani jeden nepromluvil.