Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

43.


„Ty se opravdu vždycky do všeho ženeš po hlavě, co? Řeknu ti, ať nevyhledáváš hádky s Malfoyem, tak se pohádáš se svými přáteli. Nad čím jsi přemýšlel, co?“

Harry seděl sám ve společenské místnosti, když se před ním objevil Hermim patron.

„Já nevím,“ povzdechl si mladík a podíval se na zářící fretku. Nejednou ho napadlo, jak je možné, že s Herm může skrze patrona mluvit jako kdyby byl přímo s ní.

„Ty nevíš? Harry, nad svými činy musíš přemýšlet. Uvědomuješ si, že teď nemůžeš vycouvat? Nemůžeš ráno vstát a říct jim, že ses mýlil. Nebylo by to fér vůči tvým přátelům, vůči Malfoyovi ani vůči tobě samému.“

„Ale já se nemýlil. On nemůže za svého otce. A vlastně nemůže ani za své chování, teda ne úplně,“ rozohnil se mladík.

„Nechceš mi zkusit vysvětlit, co se ti honí hlavou? Tak, jak to podáváš, to zní jako kdyby ses zbláznil, víš. Celé roky proti Malfoyovi bojuješ.“

Harry zavřel oči a znovu si povzdechl. Jak moc velký blázen je, když si povídá s patronem a považuje ho za přítele?

„Najednou jsem si uvědomil, že Malfoy nemusí být nutně špatný člověk. Říkala jsi, že příběh, kolem jeho otce je složitější. Malfoy byl nějak vychován a stejnou výchovu pak předával Dracovi. Draco vlastně jen papouškuje to, co mu od dětství říkali doma. Nevím, ale nějak mě napadlo, že on by asi nebyl schopný dělat všechny ty hrůzy, které dělá Voldemort a Smrtijedy. Možná se pletu, ale myslím, že v tomhle s otcem nesouhlasil. Ale lidi jsou strašně hloupí a zlí. Budou na něj hnusní jen kvůli jeho otci, jako kdyby on sám měl na rukou nějakou krev. A zjištění, že takhle přemýšlí i Ron a Ginny…já nevím, ale nelíbí se mi to. Nechci, aby se mí přátelé takhle chovali. A zároveň chci, aby Malfoy věděl, že ho nesoudím podle jeho otce.“

Patron si Harryho chvíli mlčky prohlížel. Těžko říct, jak by se mladík tvářil, kdyby zjistil, že právě tenhle patron má vědomí Draca Malfoye.

„Máš pravdu, Harry. Malfoy není jako otec a nikdy ani nebyl. Jako dítě nebyl takový jakého ho znáš dnes. A myslím, že nikdy není pozdě na změnu. Možná právě tvé včerejší chování udělalo v jeho arogantní slupce prasklinu. Teď mi ale řekni, co budeš dělat dál?“

„Dál? Já nevím. Víš, hodně jsem přemýšlel nad tím, cos říkala o Ronovi. Ty vzpomínky…opravdu bych nečekal, že se takhle projeví, ale věřím tomu, co jsem viděl a cítil. Otočil se k Hermioně zády jen pro svůj vlastní zisk. Nechtěl jsem na to myslet, ale musím. Nevím, jestli bych to neměl ukončit dřív, než bude pozdě.“

„Ukončit co? Vaše přátelství? Nemyslíš, že to je trochu předčasné?“ pronesl patron. „Zatím přece ještě nic neudělal. Ano, já sama mu nevěřím, protože vím, čeho je schopný, ale není to důvod k tomu, aby ses s ním ty přestal bavit.“

„Dneska v tom vlaku, to nebyla jen nenávist vůči Malfoyovi, viděl jsem tam i tu závist. To, jak Ron závidí Malfoyovi v jakých žije poměrech. Bojím se, co to bude příště, co příště bude chtít udělat,“ odvětil Harry nešťastně.

„Proč? Proč se tolik bojíš?“

Podíval se na patrona a zjistil, že nezná přesnou odpověď. Proč se bál?

„Já-,“ začal, ale fretka ho přerušila.

„Harry, pokud s Ronem chceš přetrhat vazby, měl bys k tomu mít důvod. A to aktuální důvod, ne něco, co se ještě nestalo. Ano, v budoucnosti prodal tebe i Hermionu a nejen vás, ale zatím nic takového neudělal. Pro teď je stále vaším přítelem. Měl by ses zaměřit na to, co budeš dělat s aktuální situací.“

„Pořád to vidím před očima…Hermionu v tom žaláři. Zbývalo jí už tak málo života! A byl to Ron, kdo ji tam dostal. Snažím se na to nemyslet, ale nejde to,“ vyhrkl mladík s jizvou a fretka mu vyskočila do klína.

„Bylo to tak. Jediný způsob, jak mohl Hermionu zachránit byla svatba, ale on i zbytek Weasleyových by přišli o status vážených a bohatých kouzelníků. Těžko říct, jak by skončili pak. Tohle nenastane, na tom jsme se shodli, ne? A Hermiona by měla sama pochopit, že Ron není ten pravý, s kým bude šťastná. Ty nemůžeš přítomnost posuzovat podle budoucnosti.“

„A kdo pro ni bude tím pravým? Třeba bych ji k němu mohl nasměrovat,“ pokusil se o úsměv Harry.

„To nevím,“ odvětil patron. „Když jsi ji z toho žaláře odnesl a vyléčil ji, tak jste se domluvili na sňatku, aby byla chráněná před Sergejem. Měl bys žít přítomností, Harry.“

„Proč toho tolik víš?“

Patron mlčel. Draco s Harrym dokázal mluvit jménem Herm, ale v ten okamžik byl ztracený. Netušil, co by mu Hermiona odpověděla.

„Víš co? Nech to být. Říkala jsi, že dřív nebo později to zjistím. Zítra ráno se budu snažit s Ronem bavit normálně, ale pokud nebude chtít tolerovat můj názor na Malfoye, tak si ho prostě nebudu všímat.“

Fretka skočila zpět na stůl a otočila se k Harrymu.

„To se zdá být dobrý nápad, Harry. Měl by ses vyspat. Zítra máš první hodinu se mnou a hned na to máš dvouhodinovku lektvarů. Nezapomeň, o co jsem tě žádala.“

„A požádala jste i Snapea, aby nebyl tak nesnesitelný?“ uchechtl se mladík.

„Na to jsem neměla odvahu, ale věřím, že to bude mnohem lepší než předchozí roky. Mimochodem, od zítra žádná Herm, ale paní profesorka, jasný? A nečekej žádné výhody. Budu na tebe přísnější než na ostatní.“

„Proč?“

„Protože jsi si prošel více věcmi, tím pádem bys měl být zkušenější. Taky potřebuješ být lepší než ostatní. Důvod znáš stejně jako já.“

„Hm,“ povzdechl si Harry a vzápětí hlasitě zazíval.

„Jdi do té postele. Uvidíme se ráno.“

„Dobrou noc, paní profesorko,“ zašklebil se Harry a vydal se ke chlapeckým ložnicím.

„Dobrou noc, pane Pottere,“ pronesl patron a zmizel za zdí.

V tichu, které zahalilo společenskou místnost se ozýval přerývaný dech. Na schodech vedoucích k dívčím ložnicím seděla Hermiona a snažila se potlačit vzlyky, které se jí draly z hrdla. Slyšela všechno, včetně toho, jak je Ron zradil a nedokázala tomu uvěřit. Byli přece nejlepšími přáteli, tak jak se něco takového mohlo stát?

Mohla se pokusit sebe samotnou přesvědčit, že je to lež, že tomu nesmí věřit, ale nedokázala to. Někde uvnitř cítila, že vše, co slyšela byla pravda.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro