Když jsme už konečně dojeli do hlubokého lesa k chatě cítila jsem stísněný pocit. Chata vlastně vypadala jako větší dům uprostřed lesa u jezera. Bylo to nádherné, ale trochu děsivé. Avšak působivé. Všichni jsme si vyndávali věci z auta. Převážně oblečení a jídlo. Všichni si věci vzali a já si je vzala, jako poslední. Nechtěla jsem se jim tam motat. Vzala jsem si těch pár tašek a zavřela kufr. Zrovna jsem si to mířila do domu, když jsem  ucítila pohled na mých zádech. Zastavila jsem a pomalu se otočila. Nic tam nebylo. Oddechla jsem si a otočila se zpět.

,,Hej Judith kde jsi?! Už na tebe čekáme!‘‘ Uslyšela jsem Harryho hlas. Proč se tak najednou stará? Usmála jsme se a zrychlila krok do chaty (vlastně takovému menšímu domku). Stěží jsem zavřela dveře a následovala Harryho. Vedl mě po schodech což značilo, že mi chce ukázat můj pokoj. Došli jsme před dveře, ale on se zastavil.

,,Ehm, Harry?‘‘ snažila jsem se to, aby z toho transu odešel. Nadechl se zhluboka. Potom se otočil a ukázal ke dveřím.

,,Tady máš pokoj a no. Chci tě upozornit, že předtím v něm byla Diana. Vždycky tady měla pokoj, takže..jsou tam ještě její věci,‘‘ dostal ze sebe a mě to trošku šokovalo. On je pořád nedostal pryč? Jenom jsme přikývla a otevřela si dveře. Chtěl něco dodat, ale já ty dveře rychle zavřela. Nechtěla jsem nic slyšet. V mém pokoji byla postel pro dva a pár kusů nábytku. Žádný extra luxus, ale bylo to útulné. Hodila jsem tašky k posteli a sedla si na ní. Takže tohle byl pokoj mojí mrtvé sestry. Otočila jsem hlavu ke komodě a uviděla na ní fotky. Vstala jsem a přešla k fotkám. Na všech byla Diana a na některých i já a Harry. Teda jako, Diana s Harrym nebo já s Dianou. Ucítila jsem, jak se mi po tváři kutálí slza. Setřela jsem si a nadechla se. Nemohu stále myslet na věc co se stala. Otevřela jsem první šuplík a byl prázdný. Až na jednu věc. Byl tam malý lísteček. ‘‘Chybím vám?‘‘. Zvedla jsem kus pomačkaného žlutého papíru.

,,Blbej vtip,‘‘ řekla jsme si pro sebe a lístek zmuchlala. Hodila jsem ho do koše, který se nacházel v mém pokoji. Přešla jsem ke svým věcem a začala si vybalovat. Budeme tady jenom víkend. To přežiji, alespoň nebudu myslet na Dianu.

,,Taky mi chybí,‘‘ řekl známý hlas Sheili. Otočila jsem se leknutím a setkala se s jejím pohledem. Jenom jsem přikývla a dál si vybalovala. Nezmohla jsem se ani na jediné slovo. Nechtěla jsem o tom mluvit. Vůbec jsme na to neměla náladu.

,,Hele, jestli budeš chtít si o tom promluvit s někým komu věříš, tak jsem tady pro tebe. Můžeš kdykoli přijít a..‘‘ Nenechala jsem jí to dokončit. Nadechla jsem se při její mluvě a spustila.

,,Jo, díky,‘‘ řekla jsem a snažila se jemně ukončit debatu o její smrti. Její oči mířili do země a ty moje byli jenom na věcech, které jsem stále skládala do skříně a šuplíků. Bylo mi trapné, aby tady jen tak stále. Jistě čekala, že si o něčem budeme povídat.

,,Nepůjdeme si zaplavat?‘‘ zeptala jsem a snažila se nahodit ten nejjemnější úsměv, který umím. Jelikož jsem si složila už všechny věci mohli jsme něco podniknout. Hned hbitě zvedla oči a v nich jsem poznala lepší náladu než doposud. Rychle přikývla a zmizela. To mi dalo odpověď, že si mám na sebe hodit plavky a jí k molu. Vzala jsem si obyčejné dvoudílné tmavě modré plavky bez ramínek. Sáhla jsem do šuplíku pro gumičku a znovu ten papírek. ‘‘Chybím vám?‘‘. Tentokrát už mě to trošku polekalo, ale vzala jsem to jako blbý humor kluků. Znovu jsem papírek chodila do koše a vyšla i s gumičkou v plavkách ven. Dole v hale jsem si nazula žabky a mohla jít. Molo bylo hned u domu, tak jsem to neměla daleko. Všichni už byli u vody, takže nebyla nouze o vtipy a humor kluků.

,,Čau Judith, my tě ale neviděli let. Kdepak si se tady vylíhla?‘‘ zasmál se Marcus a zavtipkoval. Usmála jsem se připravena mu okamžitě odpovědět.

,,Ach jo, kdybys věděl, jak těžký je se dostat ze skořápky!‘‘ zasmála jsem se spolu s Marcusem a stočila pohled k Harrymu. Seděl na konci mola a sledoval, jako Lili a Sheila blázní ve vodě.

,,Hele Marcusi?‘‘ Začala jsem vymýšlet plán, který by sice někoho naštval, ale rozhodně ne mě.

,,Hm?‘‘ Podíval se na mě jeho tmavýma kukadlama. Vlastně Markus byl hezký, ale nebyl to můj typ. Byl to typ kluk, co miloval sex a alkohol. A samozřejmě Lili, která milovala to samé.

,,Myslíš na to, na co já?‘‘ zeptala jsem se a podívala se s ďábelským úšklebkem na rtech. Okamžitě přikývl a vstal z mola na kterém doposud ležel a opaloval se. Pomalou a tichou chůzí jsme vyšli k Harrymu. Slyšeli jsme jeho hlasitý smích, jak se smál těm blbostem, co holky dělají. Až jsem ucítila jemnou žárlivost. Když jsme byli skoro u jeho zad, tak se otočil a to nás jenom popohnalo k tomu ho strčit do vody. Věděli jsme, že do vody byli nikdy nešel úplně až po hlavu. Nenávidí, když ho někdo vidí s mokrou hlavou. Teda pokud se nesprchuje. Okamžitě se ponořil celý do vody.

,,Hups,‘‘ řekli jsme s Markusem naráz, když se konečně vynořil zpět na hladinu. Házel na nás strašně zabijácký pohled.

,,Tak a už nejsi tak žhavý Harry!‘‘ zasmála se Sheila, když viděla jeho vlasy. Měl je po celém obličeji. Hlavní bylo, že byli rovné a vypadal, jako totální idiot. Když si je hodil dozadu všichni jsme propukli v smích. Vypadal, jako holka. Už to nebyl nejvíc sexy kluk téhle chaty, ale obyčejný idiot.

,,Brunetka! Ty vole ty si sexy prcinka!‘‘ rýpl si do něj Marcus a Harry hbitě vylezl na molo. Se smíchem obou se začali nahánět na mole. Dívala jsem se na vodu. Musela být hluboká. Polkla jsem a sedla si tak, jak předtím seděl Harry. Popravdě, když se teď přiznám. Neumím plavat. Nikdy jsem to moc neuměla. Ano, do vody vlezu, ale plavat neumím. A tady u mola to vypadá na pěknou hloubku. Podívala jsem se na stranu jezera kde byli samé stromy. Některé se až dotýkali vody, jak byl nahnuté. V tom se moje oči rozevřeli. Bahnitá postava stála u vody. Pozorovala jsem ji, jak si sedá na větev, která byla nad vodou. Postava nemohla mít víc jak metr třicet možná čtyřicet.

,,Hej rup!‘‘ křikli kluci zamnou a já padla do vody. Ucítila jsem tlak na uších a vodu v puse a v nose. Opravdu, přesně jak jsem říkala. Tady u mola to bylo. Hluboké. Padala jsem ke dnu, jako ponorka. Nemohla jsem se vynořit. Nevěděla jsem, co mám dělat. Oči se mi začínali zavírat, když jsem ucítila svalnaté ruce.

***

Probudila jsme se ve svém pokoji a vstala rychle z postele. Všimla jsem si, že už je noc. Takže všichni spí. Už jsem si myslela, že jsem se utopila. Můj pohled upřednostnili bahnité šlápoty na podlaze. Vedli ven z mého pokoje. Se špetkou strachu jsme je následovala. Že by někdo šlápl do bahna u vody a pak v těch botách šel zamnou? Vedli na chodbu. Podívala jsem se na chodbu nikde nikdo. Muselo být asi opravdu pozdě. Došla jsem ke schodům a uslyšela dole ránu. Zlekla jsme se a couvla od schodů. Moje tělo pohltil studený pot a husí kůže.

,,Kdo je dole?‘‘ Žádná odpověď. Zase si ze mě střílí. Nadechla jsem se a vstoupila na první schod. Rána. Zůstala jsem na místě a nevěděla, co dělat. Polkla jsem všechny sliny v mé puse.

,,Hele kluci tohle není sranda!‘‘ řekla jsem i když se mi hlas třásl. Další rána. Tentokrát s chodby nahoře. Moje dveře se zabouchli. Vyšla jsme zpět nahoru a šla opatrně chodbou plnou dveří. Až jsem zůstala stát před dveřmi do mého nynějšího pokoje. Opatrně jsem chytla kliku a stlačila ji. Opatrně jsem otevřela dveře a nakonec je poslala, aby se sami otevřeli. Stála jsem na prahu a viděla to všechno. Na každém kousku volné zdi byl papírek. ‘‘Chybím vám?‘‘. Pak jsem ucítila ruce na bocích. Začala jsme nekontrolovatelně křičet.

Tak co říkáte na další díl? Určitě jsou tady i nějací fanoušci Kanibala:3 tudíž vás chci upozornit, že se chystám v nejbližší době k jeho zveřejnění:3 takže story totiž nebude mít moc dílů a tak doufám, že hned po skončení budu moct přidat Hanibala!:3 tak strašně se těším!:)) Prosím vás o nějaké ty komentáře popřípadě votes za které všem vřele děkuji!:3 nebudu přidávat často jelikož se musím učit práva a ekonomiku, ale stále si na vás najdu čas:3

Miluju vás!:3 - Michelle.xx